Výstavu doprovázejí barvité příběhy z historie, např. o spolupráci Tychona Brahe a Johanna Keplera nebo o tom, jak se ředitel hvězdárny v Klementinu Ladislaus Weinek podílel na objevu pohybu zemského rotačního pólu, jaké byly geodetické základy Československa, jak Albert Einstein zapomněl svůj pražský výpočet gravitační čočky z roku 1911 a pak ho František Link předběhl při publikování v roce 1934, jak páter David měřil zeměpisné souřadnice hranic a hor v Čechách pomocí odpalování soudků se střelným prachem na vrcholu Sněžky anebo jak prováděl triangulaci sextantem z pozorovatelen na vrcholcích stromů. Úsměvné příběhy se odehrály také v zahraničí. „Ti zatracení astronomové mě připravili o více území, než pro mne vydobyli moji generálové,“ prohlásil prý francouzský král Ludvík XIV., když mu astronomové předložili opravenou mapu Francie, která se ve směru ze západu na východ „smrskla“ asi o desetinu na základě astronomicky změřených zeměpisných délek. O sto let později, za Velké francouzské revoluce, při vyměřování délky poledníku jako základu pro definici metru, byl Pierre Méchain se spolupracovníky na čas uvězněn, protože revolucionáři považovali geodetické přístroje za zvláštní druhy zbraní.

Svými exponáty jsou zastoupeni jak výrobci zahraniční – Zeiss, Wild, Kern, Leica, tak i domácí – firmy Josef a Jan Fričovi, Srb a Štys, Rolčík, ETA, Somet a Meopta. Atmosféru dodávají výstavě obrazy souhvězdí s mytologickými postavami, zvířaty a přístroji (sextant) z atlasu polského hvězdáře Jana Hevelia a zeměpisné mapy 18.–20. století.

Tisková zpráva Národního technického muzea 29. června 2021