Doménou jeho práce se stala organická chemie, především chemie monosacharidů. Podílel se na podobě českého chemického anorganického názvosloví. V časopise Chemické listy byl dlouholetým členem redakční rady. Od roku 1929 vychází časopis Collection of the Czechoslovak Chemical Communications, který založil s Jaroslavem Heyrovským, jeho žákem a kolegou. Emil Votoček se navždy zapsal do historie Vysoké školy chemicko-technologické, která je s jeho jménem úzce spjata a k jeho odkazu se hlásí. Emil Votoček byl renesančním člověkem. Vynikal v přírodních vědách i v řadě humanitních oborů. Byl schopen číst, psát i přednášet francouzsky, německy, anglicky, italsky, španělsky, polsky a srbochorvatsky, uměl latinsky. Spojení záliby v přírodních vědách a zájmu o lexikografii, filologii a frazeologii vedlo Votočka k sepsání několika vícejazyčných slovníků. Od mládí ho zajímala hudba, hrál na klavír, housle, violoncello, kontrabas, flétnu a klarinet. V dospělosti několik let studoval skladbu na Pražské konzervatoři. Je autorem několika komorních skladeb a desítek písní, sestavil Hudební slovník cizích výrazů a rčení. Byl společenským člověkem, rád se setkával s představiteli vědeckého, kulturního a politického života, mnozí z nich se stali jeho přáteli, mezi nimi i T.G. Masaryk, Karel Čapek nebo Jan Masaryk. Dosud nepublikované historické fotografie a dokumenty tvoří mozaiku, jejíž jednotlivé díly do sebe organicky zapadají a přináší jeden z možných pohledů na Votočkův život.

Panelovou výstavu Emil Votoček, naleznete v 1. foyer našeho muzea.