V následujícím týdnu bude nahrazen faksimilií. Ta bude k vidění pouze do 29. ledna.
Autorem plánu byl Isaac Phendler, koncipista dvorské komory. Ten dokument vytvořil v roce 1593 a v tomtéž roce byla štola dokončena a začala sloužit svému účelu. Podzemní štola měla přivádět vodu z Vltavy do Královské obory (dnešní Stromovky), kde podle Rudolfova záměru měla vzniknout soustava rybníků.
Plán je nejen jedinečnou technickou památkou dokumentující technologii ražby štoly, ale také uměleckým dílem svědčícím o mistrovství svého tvůrce a dokumentující manýristický styl pražského uměleckého prostředí.
Popisy plánu ve španělštině jsou rámovány do ornamentů s manýristickými motivy. Technická stránka dokumentu zachycuje podélný řez štolou, rozměry, jednotlivé větrací a hloubící šachty, dočteme se z něho i o datech, kdy byly proraženy jednotlivé úseky a jaké jsou mezi nimi vzdálenosti. Pozoruhodné jsou i miniaturní postavičky horníků s nářadím a větrací ohně hořící u jednotlivých šachet.
Spolu s plánem bude vystaven soubor přístrojů z rudolfínské epochy, tj. z přelomu 16. a 17. století: armilární sféra – prstencový model nebeské sféry, sluneční hodiny od Erasma Habermela a dělostřelecký kvadrant. Také představíme nejvýznamnější vědeckou publikaci napsanou v Praze „Astronomia nova“ od Johanna Keplera z roku 1609. Publikace obsahuje známé zákony o pohybu planet.
Ve sbírce astronomie Národního technického muzea se nacházejí také dva velké sextanty, které bývají tradičně nazývány jako tychonské. Oba jsou spojeny s pražským působením Tychona Brahe a Johanna Keplera. Mistrovské kousky z dílen E. Habermela a Heinrich Stolle jsou též zastoupeny ve sbírce. Všechny tyto předměty jsou vystaveny v expozici astronomie ve druhém patře této budovy.