Prvním sériově vyráběným motocyklem na světě byl stroj Hildebrand & Wolfmüller. Jeho tvůrci, bratři Hildebrandovi a Alois Wolfmüller, původně experimentovali s parním pohonem. Nakonec se sice rozhodli pro spalovací motor, ale inspirace párou byly na jejich stroji nepřehlédnutelná. Motocykl byl poháněn dvouválcovým, čtyřdobým, kapalinou chlazeným motorem, kterému klikový hřídel a setrvačník nahrazovalo zadní kolo. To poháněly přímo ojnice, obdobně jako tomu bylo u parních lokomotiv. Tento pozoruhodný stroj měl odpařovací karburátor a zapalování žárovou trubičkou. Chladič nahrazovala nádrž s vodou, která zároveň sloužila jako zadní blatník. Rám motocyklu se provedením blížil rámu dámského jízdního kola, ale v tomto případě byl dvojitý – jeho část fungovala též jako olejová nádrž. Vlna nadšení, kterou tento nový stroj vyvolal, rychle opadla. Ukázalo se totiž, že motocykl zatím není z konstrukčního hlediska skutečně použitelným dopravním prostředkem – byl spíše drahou a nespolehlivou mechanickou hračkou. Sériová výroba těchto motocyklů proto musela být po několika málo letech ukončena, přesto se dle dostupných pramenů podařilo vyrobit až dva tisíce těchto strojů. Jedním z těch, kteří si koupili první sériově vyráběný motocykl světa, byl i baron Artur Kraus z Pardubic, nadšený propagátor všeho nového. Ten sice motocykl používal jen krátce, ale stal se prvním motocyklistou v naší historii. Jeho stroj je prvním motocyklem provozovaným na našem území. Jen shodou okolností se tento motocykl dochoval do dnešních dnů. Baron Kraus motocykl Hildebrand & Wolfmüller brzy prodal a stroj následně několikrát změnil majitele. Poslední z nich, lakýrnický mistr z něj chtěl nechat vyrobit zařízení na míchání barev. Práci měl provést strojník Hamza ze Dvora Králové. Majitel motocyklu však mezitím zemřel a motocykl zůstal v rodině strojníka Hamzy. Teprve v roce 1955 strojníkův vnuk daroval tento unikátní stroj do sbírek Národního technického muzea.