Letoun Anatra Anasal byl vyráběn v hlavním závodě firmy Anatra v Oděse. Před první světovou válkou zaměstnával závod na 2 500 pracovníků. V březnu 1918 obsadila Oděsu rakouskouherská armáda a rakouskouherské ministerstvo války objednalo v továrně 200 letounů. 10. července 1918 převzalo prvních 42 kusů, v srpnu dalších 51 kusů. V letectvu Rakouska-Uherska byl typ Anatra Anasal považován za nebezpečný stroj (letounu se často za letu vzněcoval motor) a nebylo proto užíván běžně.

Část těchto letounů byla uskladněna v Plané u Plzně, odkud je po vzniku republiky převzaly československé orgány (23 kusů). Zprvu byly zařazovány k bojovým útvarům, po rekonstrukci palivové soustavy v létě 1920 byly přiděleny jako školní stroje Vojenskému leteckému učilišti v Chebu, část strojů byla užívána též plzeňským Aeroklubem.

V druhé polovině 20. let, kdy se materiální situace československého letectva zlepšila a nespolehlivé Anatry byly vyřazeny.

Z řeči senátora Jokla na 43. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze ve čtvrtek dne 21. října 1926 vyjímáme: Lidé se tedy posazují do letadel, o kterých se s 50% můžeme domnívati, že již nejsou k potřebě, že dlužno očekávati neštěstí, a tu mám za to, že není přeháněním tvrzení, že se zde provádí zřejmá hra s lidskými životy. Ve skutečnosti používá naše vojenská správa starých, dávno vyřazených, životu nebezpečných letadel jakožto letadel školních. Obzvláště nebezpečný je typ Anatra.… Kolik letadel typu Anatra se u nás ještě používá? Žádáme s veškerým důrazem vyřazení těchto nebezpečných letadel.