Česká aeronautická společnost
12.05.2011 — Anonym
Společnost, jejímž prvním předsedou byl zvolen profesor vysokého učení technického v Praze – K.V. Zenger, měla také podporovat vynálezce v uskutečňování jejich záměrů a vydávat odborný časopis, který by ve veřejnosti podporoval vzduchoplavbu a letectví. Jedním z hlavních cílů Společnosti bylo koupit vlastní balon a vyškolit nejméně dva vzduchoplavce tak, aby byli schopni samostatných letů a ovládání balonu. Na jaře roku 1893 si výbor ČAS vyměnil několik dopisů s francouzským vzduchoplavcem Eduardem Surcoufem a výsledkem bylo uzavření smlouvy, v níž se Francouz zavazoval splnit stanovené požadavky.
Eduard Surcouf začal ihned s výcvikem. Od 31. srpna do 5. října 1893 uspořádal 9 vzletů, při nichž se v balonovém koši vystřídali členové ČAS – Wandas, Lipan, Hůlka, Vacek, Ort a tlumočník Čermák. Při těchto vzletech nejlépe obstáli František Hůlka a Ferdinand Wandas. Ti byli také Surcoufem uznáni způsobilými samostatně ovládat balon, k čemuž jim bylo francouzským instruktorem vydáno písemné osvědčení. Jejich první samostatný let se uskutečnil v říjnu 1893. Sezónou 1895 vyvrcholila činnost ČAS. Tato sezóna byla spojena s pořádáním Národopisné výstavy českoslovanské, s jejímž výborem uzavřela Česká aeronautická společnost smlouvu o provozování balonových letů v době jejího konání. Za tu dobu vzlétl balon Ressel celkem 34 x, střídavě pod vedením Hůlky nebo Wandase, s nimiž vstupovali do koše také četní hosté. Prahu a její okolí spatřila z ptačí perspektivy nejen řada mužů, ale také několik odvážných dam. K pražskému nebi stoupali podnikatelé, novináři, zástupci šlechtického stavu, stavitelé, architekti a v neposlední řadě také populární herec Jindřich Mošna. To všechno získávalo popularitu balónovým produkcím a František Hůlka a Ferdinand Wandas se stali proslulými osobnostmi v celých Čechách. Od této doby však činnost ČAS ochabovala a vybíjela se na četných sporech, jak už to bývá často velmi malicherných. V roce 1897 se ČAS rozešla.
|