Kašpar podnikl tento let s upraveným letounem Blériot, kde především vyměnil motor. Původní motor Anzani (24 k/17,7 kW) byl málo spolehlivý, při delších letech se přehříval a ztrácel výkon. Bylo to způsobeno nedokonalým vzduchovým chlazením, které v té době ještě nebylo technicky zcela dořešeno. Vodou chlazené motory byly spolehlivější, ale těžší. Kašpar se rozhod, že použije vodou chlazený čtyřválec Austro-Daimler, proto ale musel přistoupit k úpravě osvědčeného Blériota. Bylo třeba především zvětšit plochu křídla a prodloužit trup. Jak o tomto letu referoval dobový tisk? 

„V tento den odstartoval v 6 hodin ráno, zakroužil nad letištěm a zamířil k Přelouči. Nad Kolínem dostoupil o 6. hod. 47 min výše 400 metrů, o 7. hod. 8 min.minul český Brod ve výši 250 metrů a nad Prahou se vynořil z mlhy jako úchvatný zjev zlatého ptáka o 7. hod. 21 min. Přilétnuv nad Prahu od východu, pustil se k vodárenské věži nad Libní, poznal s výše asi 800 metrů Prosek a pustil se nad Vltavu, jíž se chtěl říditi. Ale hustá mlha učinila mu orientaci nemožnou, neboť Vltava probleskovala závojem mlhy jen místy. Přeletěl proto nad viaduktem severozápadní dráhy a byl viděl z Invalidovny a Manin, přes něž zamířil k západu. Nad Hradčany poznal teprve přesně, kde jest. Jan Kašpar a jeho letadlo. Dobová pohlednice. 1911 Poznal arcibiskupský palác, Petřínské stráně, a maje Vltavu po levé ruce, spěl k jihu Letěl k Lahovicům, kdež s velkým obloukem uhnul vpravo. Ustavičně klesaje, přistál na poli zbraslavského panství nedaleko dostihové dráhy v Chuchli k údivu a zděšení pracujících tam žen v 7 hodin 45 minut.“