Škola umění ve Zlíně vznikla z popudu Jana Bati. Po neúspěchu jeho firmy na světové výstavě v Paříži r. 1937 se rozhodl vychovávat si výtvarníky pro vlastní firmu přímo ve Zlíně. Pověřil arch. Františka Kadlece sestavením učebního programu. Ten ho vytvořil podle vzoru německého Bauhausu, jako školu sepjatou s průmyslovým návrhem, zde konkrétně také pro obuvnický průmysl. Od roku 1939 měla škola řadu výrazných pdagogických osobností, jednou z nich byl sochař V. Makovský, který vedl sochařský ateliér. Své studenty vedl ke spolupráci s konstruktéry při formování nového tvaru stroje nebo nářadí. Součástí výuky na škole byla i povinná praxe v Baťových závodech a při přijetí měli přednost uchazeči výtvarně nadaní, technicky myslící a vyučení v řemeslném oboru. Jedním z nich byl i Z. Kovář.