Sbírka geodézie obsahuje 1800 předmětů z let 1585–2010. Jedná se o přístroje a pomůcky vyráběné nebo používané v geodézii u nás. Základ sbírky tvoří na 250 geodetických přístrojů, které v letech 1910–1919 věnoval muzeu Ing. František Fiala, zakladatel geodetické skupiny. Dalším významným činem byl nákup 9 renesančních přístrojů ze sbírky Strozzi na Mullerově aukci v Amsterdamu v roce 1911. Největší akvizice sbírky je ze 70. let, kdy se fond geodézie rozšířil o 250 přístrojů z katedry geodézie ČVUT.

Jádro sbírky tvoří měřické přístroje (teodolity, tachymetrické a nivelační přístroje, dálkoměry), kartografické a fotogrammetrické pomůcky. Mezi unikátní předměty sbírky se řadí teodolit Heinricha Stolle z roku 1610, který patří mezi nejstarší dochované teodolity na světě, Jakubova hůl a pomůcky z dílny Erasma Habermela z přelomu 16. a 17. století. Ve sbírce jsou i některé originální konstrukce přístrojů profesorů pražské techniky 19. a 20. století. Nelze pominout etalon vídeňského sáhu z roku 1756, který vznikl na základě tereziánských patentů s cílem sjednotit používané míry v habsburské monarchii.

Sbírka zahrnuje glóby zemské a hvězdné, ale také Měsíce a Marsu (zdigitalizovaná kolekce zde). Nejstarším exemplářem je hvězdný glóbus od W. J. Blaeu z r. 1603. Cenné trio tvoří zemský a hvězdný glóbus, a armilární sféra z 18. století. Nejpočetněji je zastoupena produkce Jana Felkla v Praze a v Roztokách z let 1850–1952. Součástí sbírky jsou i některé kuriozity, např. slepé glóby, které sloužily ke zkoušení znalostí studentů.

Ve sbírce geodézie jsou zastoupeny přesné teodolity firmy Wild, které se používaly od 30. let 20. století v československé trigonometrické síti a k astronomickým měřením. Ve sbírce nechybí jeden typ cirkumzenitálu (z roku 1967), původního českého přístroje k určení zeměpisné šířky a délky a navigační přístroj GPS.

Zpět na Exaktní vědy