Sbírku založil František Fiala v roce 1910 v rámci geodetické skupiny. Věnoval muzeu svou soukromou sbírku 266 map a atlasů. Sbírka je rozdělena na mapy a atlasy podle historického a geografického klíče. Dnes čítá asi 7500 inventárních čísel, což je asi 20 000 mapových listů a 417 atlasů, astronomických, geografických, hospodářských a historických. Sbírka zahrnuje mapy, plány a veduty v časovém rozpětí 15.–21. století.
Mapová sbírka dokumentuje především mapový obraz českých zemí od 16. století do současnosti, změny hranic a správní rozdělení státu. K nejstarším exponátům kolekce patří mapa Čech kosmografa Sebastiana Münstera (kopie Klaudyánovy mapy z r. 1518). Dále sbírka obsahuje mapy Čech Johanna Crigingera (1568), Pavla Aretina a Petra Kaeria z počátku 17. století. Mezi kuriozity patří mapa Čech ve tvaru růže od Christopha Vettera (1677). Ve sbírce se nacházejí i nejstarší mapy Moravy autorů Pavla Fabricia a Jana Amose Komenského.
Císařský vojenský inženýr a kartograf Jan Kryštof Müller vytvořil podrobná kartografická díla Moravy (1716) a Čech (1720), které jsou též součástí mapové sbírky. Z 19. století pochází první výškopisné mapy Karla Kořistky a mapy správního uspořádání Čech F. Kreibicha. Kartografie 20. století je zastoupena sbírkou map z mírových jednání v Paříži (1918–1920) a Základní mapou České republiky.

Zpět na Exaktní vědy