Zanonia, jeden z nejstarších exponátů letecké sbírky muzea, je bezocasý kluzák, který byl postaven a zkoušen okolo roku 1905 v Horním Starém Městě u Trutnova. Je dílem významného průkopníka letectví Igo Etricha, který ve své letecké činnosti navazoval na Ottu Lilienthala.

Igo Etrich se intenzivně zabýval studiem různých typů letu v živočišné a rostlinné říši. Jeho pozornost brzy upoutalo létající semeno jednoho druhu tykve (Macrozanonia macrocarpa), rozšířeného od malajského souostroví až po Novou Guineu. Tato semena jsou ideálními představiteli klouzavého letu a za příznivých podmínek dokáží díky svému lehce klenutému nosnému krytu urazit stabilním klouzavým letem i několikakilo­metrovou vzdálenost. Tvar tohoto semene se mu stal vzorem ke stavbě prvních kluzáků, které nesly jméno Zanonia.

Po intenzivních předběžných pokusech Etrich v roce 1906 s velkým úspěchem představil svůj první kluzák Zanonia s posádkou. Byl zhotoven ze ze dřeva, z bambusu a plátna, měl rozpětí křídel 10 metrů a plocha křídel činila 38 m². K jeho pohonu měl být použit motocyklový motor Laurin-Klement o výkonu 2,5 k se dvěma protiběžnými vrtulemi. Etrichovu druhovi Franzi Welsovi se s tímto letounem zdařily klouzavé lety až do vzdálenosti 250 metrů. Vzlétnout se jim ale nepodařilo.

Z kluzáku se zachovala kompletní kostra, která byla po renovaci počátkem 80. let umístěna v dopravní expozici muzea.

Technické údaje:
Výrobce: Igo Etrich – Franz Wels kolem r. 1905
Rozpětí: 6 m
Délka: 2,9 m
Váha: 20 kg