1934

Roku 1934 vydány byly publikace, jimiž archiv po prvé předstoupil před širší veřejnost. Jestoto především sborník „Sto let Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách“, kterýž za vědecké i finanční součinnosti archivu vydala Jednota Průmyslová na paměť svého jubilea. Sborník obsahuje dvě stati vypracované úředníky archivu: tajemník archivu prof. Dr. Bedřich Mendl napsal stať: „Český průmysl před sto lety a počátky Průmyslové Jednoty“, a místotajemník archivu Dr. Jan Klepl: „Průmyslová Jednota a české úsilí před březnem roku 1848“. Mimo to obsahuje sborník ještě tyto příspěvky: Doc. Dr. Karel Stloukal: „Fr. Lad. Rieger a Průmyslová Jednota v prvních letech absolutismu“; Ing. A. Rosa: „Vznik a vývoj české průmyslové školy v Praze“; Ing. Bedřich Mansfeld: „Veřejná odborná knihovna Jednoty Průmyslové“; týž: „Organisace Jednoty Průmyslové“; týž: „Činnost Jednoty Průmyslové od let 1880“, týž: „Činnost Jednoty Průmyslové od státního převratu čsl.“. Počátkem roku 1934 vyšla také druhá ohlášená publikace archivu „Pootavské papírny", zvl. otisk z Věstníku král. Čes. společnosti nauk, jejímž autorem jest přední znalec dějin papírnického průmyslu u nás, František Zuman. Archiv vydal nejen zvláštní otisk, nýbrž finanční pomocí umožnil vydání této práce ve Věstníku Král. čes. společnosti nauk. Publikace archivu byly v odborném tisku příznivě přijaty a umožnily archivu, že mohl i navenek s větším důrazem svou činnost rozvinouti.

Kdežto původní činnost archivu se omezovala na území Čech, zahájil archiv roku 1934 rozsáhlou akci, jejímž cílem bylo vzbuditi i na Slovenku zájem o zachování starých písemností průmyslových podniků. Podobné styky navázány i na Moravě a zahájena příprava pro to, aby v Brně zřízena byla odbočka archivu pro oblast země moravskoslezské. Také činnost v Pražském ústředí dále vzrostla, ježto archivu bylo možno rozmnožiti počet svých pracovníků. Tajemníkem archivu byl prof. Dr. Bedřich Mendl, místotajemníky: zem. archiv. konc. Dr. Jan Klepl, Dr. František Beneš a (po jeho dočasném odchodu do Říma) Dr. Karel Doskočil. Ing. František Křeček a (po jeho odchodu na čes. techniku) Ing. Jaroslav Dolenský.

Dokončeno bylo uspořádání pozůstalosti slavného fysika prof. Zengera, uspořádána pozůstalost známého montanisty prof. Hrabáka, cukrovarnického spisovatele Diviše-Čisteckého. Mimo to zpracována byla též pozůstalost jednoho z průkopníků českého strojírenského průmyslu vrch. inž. B. Nedomy, kde zejména bylo třeba konservovati 228 plánů, což provedeno bylo v konservačním atelieru Státního ústavu historického s blahovolnou ochotou archivního oddělení ministerstva školství a nár. osvěty. Uspořádány byly archiválie známé továrny „Cosmanos", pokud archivu byly odevzdány. Pokračováno bylo i v dalším rozmnožování výstřižkového archivu. Mimo to získány některé nové fondy písemností, na jejichž uspořádání se pracuje.

Organisace archivu zůstala nezměněna, předsedou archivu byl JUDr. Jaroslav Preiss, místopředsedy posl. Ing. Ladislav Novák a prof. Dr. Josef Šusta, jednatelem doc. Dr. Ing. Rudolf Bárta, pokladníkem Ing. Zdeněk Kruliš. Pokladní agendu archivu vede kancelář Technického musea. Zakladateli archivu jsou tyto korporace a ústavy: Národohospodářský ustav při České akademii, Technické museum čsl., Čsl. státní ústav historický, Ústřední svaz čsl. průmyslníků, Masarykova akademie práce, Čsl. zemědělské museum, Ústř. spolek čsl. průmyslu cukrovarnického a Ústředna obchodních a živnostenských komor. Archiv měl koncem r. 1933 29 členů a příznivců, koncem r. 1934 28 členů a příznivců. Největším příznivcem archivu i v letošním roce bylo ministerstvo obchodu, které poskytlo archivu subvenci „ke splnění úkolů stanovami určených, v prvé řadě k zachránění písemností z průmyslových podniků, majících historickou důležitost.“