1943

V r. 1943 převzal Archiv do své péče především registraturu Obchodní a živnostenské komory v Olomouci od r. 1851–1931, čítající na 2000 fasciklů. Rozsáhlý tento materiál převážně také spořádal a odborně vytřídil. Již v minulých letech získal Archiv, jak známo, registraturu Obchodní a živnostenské komory pražské od r. 1850 a plzeňské, bohužel až od roku 1900 zachovanou, a ve své knihovně se snaží soustřediti co nejúplnější soubor publikací a tisků všech obchodních komor v našich zemích. Při žalostném nedostatku jiných, zejména podnikových písemných památek, z valné většiny zničených, bude pro příštího badatele tento stále rozšiřovaný a pořádaný celek z nejvýznamnějších pramenných zřídel pro období od poloviny minulého století až do doby nejnovější, dobu to největších hospodářských a společenských přerodů u nás vůbec. Celkem zahrnuje skupina komorních písemností a tisků na 3560 fasciklů a krabic spisů, 477 protokolů a pomocných knih a 550 svazků publikací.

Z jiných fondů Archivu letos svěřených lze připomenouti zejména: úplný archiv Národohospodářského sboru pro střední Moravu se sídlem v Olomouci, obsahující mimo jiné zajímavý dotazníkový materiál z doby novější, tisky, rukopisy a fotografie z odborné činnosti lihovarnického odborníka, Ing. K. Petrlíka, zlomek písemné pozůstalosti zvěčnělého ředitele Svazu pivovarů Otakara E. Krofty (zčásti jako deposit jednoty Průmyslové), album fotografií cukrovaru v Dolních Bučících z r. 1896 a j.

Druhým těžiskem působení Archivu, vedle přejímání a pořádání archivů, byla činnost podnětná a evidenční. Jako v letech minulých obracel se Archiv písemně i osobními návštěvami také letos na různé hospodářské činitele ve smyslu svého programu a výsledky svého šetření zachycovali ve sbírce „Výzkum a ochrana archivů", která soustřeďuje dnes záznamy z více jak 150 měst venkovských a o 70 podnikatelích, závodech a organisacích pražských,

jako obzvlášť potěšitelnou skutečnost lze zaznamenati, že letos po prvé v souvislosti se sběrem starého papíru projevila také veřejná místa žádoucí zájem o uchování dokumentární písemné látky z oblasti hospodářské, a to jak ministerstvo hospodářství a práce zevrubnými směrnicemi, tak i jednotlivé ústřední hospodářské svazy svými oběžníky. K vybudování velkého moderního archivu přikročila před nedávnem také Báňská a hutní společnost v Praze.

Také na ostatních svých úkolech (soustavná sbírka výstřižku, excerpce archivního materiálu zejména v Brně 1 práce vědecká) pokračoval Archiv nepřetržitě. Knihovna, jejímž programem jsou dějiny obchodu a průmyslu u nás v posledních zhruba 200 letech, byla rozmnožena v posledních 4 letech o 1300 svazků a čítá 2800 svazků.

V zájmu dělby práce byl závažný úkol sběru t, řeč. drobných tisku rozdělen takto: Museum samo, které soustředilo a věcně spořádalo již ,neobyčejně velké množství materiálu tohoto rázu, bude sbírati veškeré tisky (ceníky, prospekty, návody atd.), týkající se těžby průmyslových surovin a vlastní výroby. Průmyslový archiv naproti tomu: stanovy, jednací a pracovní řády a pod., dále výroční zprávy, účetní uzávěrky atd. všech podniků a organisací hospodářských s výjimkou zemědělství a lesnictví, jakož i výše zmíněné akvisiční tiskoviny,y z oblasti obchodu a peněžnictví, a drobné tisky výstav a sjezdů.

Úhrnný výdaj Průmyslového archivu v roce 1943 byl 120.815 K, příjem 102,620 K.