1970

Archiv pro dějiny techniky a průmyslu, jak byl konstituován jako odborné oddělení NTM organizačním řádem na počátku r. 1969, má za úkol shromažďovat a zpracovávat písemný a jiný dokumentární materiál k dějinám techniky a průmyslu. Navazuje tak na činnost archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, ustaveného před 40 lety, i pozdějšího studijního a dokumentačního oddělení, i když s některými programovými změnami. Z nich jistě nejdůležitější je ta, že studijní a vědecké úkoly, které se do značné míry soustřeďovaly v rámci tehdejšího muzea právě v tomto útvaru, jsou dnes svěřeny samostatnému odbornému oddělení pro studium dějin techniky.

V uplynulém roce věnoval archiv ve funkci podnikového archivu NTM zvýšené úsilí registratuře muzea, která předtím byla poměrně opomíjena. Bylo třeba soustředit spisový materiál, který vzešel z činnosti ředitelství a jednotlivých oddělení i z působení bývalého Spolku NTM a jeho odborných skupin. Přes značné mezery, které se už nepodaří z převážné části zaplnit, umožňuje tato pramenná základna získat obraz o vývoji ústavu v mnoha složkách jeho činnosti i v širších souvislostech. Archiv přejímá i průběžně dokumentární materiál tištěný a obrazový vztahující se zejména k výstavní a expoziční činnosti NTM.

Druhou oblastí sběrné činnosti byly písemné pozůstalosti a rozptýlený dokumentární materiál přejímaný ze soukromých rukou, výzkumných ústavů, průmyslových závodů, vlastivědných a jiných muzeí. Podobně jako již v uplynulých letech, akvizice větších fondů ustupovala před jednotlivými dokumenty. Pozornost jsme soustřeďovali především na nevydané rukopisy studií a pamětí, obrazovou a fotografickou dokumentaci, firemní literaturu z hlavních oboru techniky, které jsou v muzeu zastoupeny trojrozměrnými sbírkami. Bohužel rozsáhlejší akviziční činnost neumožňují stísněné prostorové možnosti a ani v budoucnu není konkrétní naděje na zlepšení této neutěšené situace, ba naopak stavební stav zámku v Úholičkách, kde je soustředěna převážná část archivních fondů, je havarijní.

Z větších provenienčních celků, které byly převzaty, třeba uvést písemnou pozůstalost Václava Gutwirtha (dějiny techniky a jejich popularizace), Václava Havlíčka (keramický průmysl), Jana Klepla (dějiny průmyslu, archivnictví) a Vladislava Tomíčka (radio-telegrafie). Tím počet archivních fondů vzrostl na 414. Z pražské techniky byly dále převzaty dokumentační soubory z oboru geodézie, kde je zachycena činnost prof. Fr. Müllera, Karla Kořistky a Fr. Novotného.

Inventarizační a katalogizační práce probíhaly zejména ve sbírkách rukopisů, fotografií a grafiky, oborové dokumentace (firemní literatury), jubilejních tisků a osobností. Materiál v těchto sbírkách uložený je také nejvíce využíván pro potřeby muzea i externími badateli. Tak byl zpracováván Evou Ellederovou bohatý fotografický archiv firmy Brunner a Dvořák z let 1900–1940 a Ing. Dr. Jiřím Schenkem tematická sbírka fotografií převzatá od ministerstva paliv a čítající na 6000 negativů a pozitivů k dějinám i současnosti našeho hornictví. Naproti tomu byly předány soubory portrétních fotografií pocházející z Uměleckoprů­myslového muzea zpět tomuto ústavu v souvislosti s rozšířením jeho programu. – Ve sbírce oborové dokumentace vzrostla zejména dokumentace k vývoji našich i zahraničních automobilů (zpracovala Emilie Jirásková).

Podstatnou složku agendy archivu tvořily rešerše, posudky a porady. Tematicky zahrnovaly vývoj technický i hospodářský od nejstarších dob do současnosti, a to jak otázky metodické a dokumentační, tak i literární a osvětové využití materiálu. Nejvíce byl zastoupen automobilový průmysl, kde značná část rešerší E. Jiráskové byla určena pro zahraniční badatele, vývoj železářství a chemického průmyslu.

Vedle těchto vlastních archivních a dokumentačních úkolů pokračoval archiv soustavně v pracech bibliografických. Ve spolupráci s Janem Kořánem DrSc. připravila Dr. Svatava Šteinerová bibliografii dějin hornictví. Na rozdíl od předchozího zpracování, které bylo vydáno v Rozpravách NTM, zahrnuje i bibliografické prameny mimo naši ústavní knihovnu, ale omezuje se na české země pro těžkou přístupnost slovenských publikací. Obsáhlý a obtížný soupis technických periodik do r. 1945 připravovala Jaroslava Jílková, která současně pracovala na historickém soupisu časopisů v oboru dopravy.

Pro dvoudílný jubilejní sborník muzea byly připraveny příspěvky o archivní a dokumentační činnosti NTM (Dr. Karel Černý a arch. Ing. Antonín Hloušek), o bibliogratické činnosti a soupis publikací našeho ústavu (J. Jílková).

Z vědeckých organizací archiv zejména úzce spolupracoval s některými složkami Společnosti pro dějiny věd a techniky. Tak s pracovní skupinou pro dějiny silikátů byl uspořádán již pátý seminář věnovaný tentokrát dějinám sklářství a přednášky z předchozích akcí byly připraveny k tisku v Rozpravách. Výsledky symposií sekce pro dějiny dopravy byly uveřejněny v Rozpravách č. 37 (Z dějin čsl. dopravy) a č. 41 (Československo ve středoevropském dopravním vývoji).

Na úseku technických památek probíhaly evidenční práce a snahy o záchranu a využití některých objektů. Jako výsledek několikaletého výzkumu byl vydán Přehled technických památek v českých zemích, připravený Dr. Jiřím Vondrou a Dr. K. Černým, který zahrnuje na 400 památek. Z jednotlivých objektů, u kterých jsme se snažili uplatnit zásady památkového zákona ve spolupráci s orgány památkové péče, třeba uvést vysokou pec V Jinčích, hamr v Dobřívi, soubor hornických objektů v Příbrami, nádraží Praha – Těšnov.

V oboru kulturně-osvětové činnosti se archiv podílel na dokumentační přípravě řady výstav NTM, zejména výstavy uspořádané k 25. výročí ČSSR. Výstava o koněspřežní dráze Č. Budějovice – Linec, připravená za vedení Dr. K. Černého, měla další (již šestou) reprízu ve Švýcarsku (Verkehrshaus v Luzernu).

Značných dokumentačních výsledků dosáhl také archiv architektury a stavitelství, který za vedení arch. Ing. A. Hlouška je začleněn do archivu NTM. Jeho fondy byly obohaceny o rozsáhlé soubory architektů Pavla Janáka, Aloise Kubíčka a Oldřicha Stefana, o materiál ze soutěží na úpravy Prahy po r. 1945 aj. Na tyto nové fondy byly také kromě několika celků dalších zaměřeny pořádací práce. Pokračovalo se i ve zpřístupňování starších fondu speciálními rejstříky věcnými.

Z materiálu archivu byla připravena jubilejní výstava Josefa Gočára pořádaná Svazem českých architektů, který si také vyžádal řadu exponátů pro výstavu architektury XX. století v Londýně. Značné časové nároky vznášela na pracovníky archivu, jejichž zmenšený počet musí zápasit i s nedostatkem prostoru, badatelská služba, která v poslední době má vzrůstající tendenci, ať již jde o témata studijních prací nebo podklady pro památkové nebo projekční útvary.

Po přestávce několika let podařilo se rozvinout rekonstrukci a konzervaci ve sbírce architektonických modelů. .Tak byl zachráněn rozsáhlý model nádraží Praha – Střed, Černínského paláce, přestavby Rudolfina, zasedací síně Staré sněmovny, průkopu na Letné atd. Ovšem zdolat všechny úkoly je nad síly jediné pracovnice Hany Znamenáčkové.

V dalším archivu, který je také umístěn v budově Invalidovny, v archivu leteckém, se zaměřily práce na akvizici a zpracování dokumentu k dějinám čsl. letectví mezi dvěma válkami (zejména získány fondy Dr. Emanuela Hofa a Ing. Aloise Vicherka). Dále byla revidována sbírka fotografií a poskytnuta řada rešerší a informací institucím i badatelům.

Archiv pro dějiny techniky a průmyslu. Stav k 30. listopadu 1970