1971

V roce 1971, kdy uplynulo 40 let od jeho vzniku, pokračoval archiv NTM ve svém hlavním úkolu: shromažďovat i zpracovávat písemný a jiný dokumentární materiál k dějinám techniky a průmyslu. Sběrná činnost byla zaměřena na písemné pozůstalostí a rozptýlený dokumentární materiál, který je získáván ze soukromých rukou, výzkumných ústavu, průmyslových závodů a vlastivědných či jiných muzeí.

Jako samostatné fondy byly převzaty zejména písemnosti Jana Kořana (z oboru hornictví a geologie), Frant. Štýdla, býv. ředitele NTM (dějiny letectví a činnost NTM) a Václava Peči (vývoj pojišťovnictví), takže celkový počet archivních fondů dosáhl čísla 417. Podobně jako v uplynulých letech, byla však v r. 1971 rozsáhlejší akvizice jednotlivých dokumentů, kde jsme jako cenné přírůstky získali rukopisy nevydaných studií a pamětí, obrazovou a fotografickou dokumentaci a firemní literaturu.

Inventarizační a katalogizační práce postoupily zejména na úseku archivních fondů. Tak byly přehledně zpracovány pozůstalosti chemiků Bohuslava Braunera, Emila Votočka, Frant. Walda a Vlast. Matuly, geodeta Josefa Petříka, historika matematiky Quido Vettera, prof. strojírenství na ČVUT Jana Zvoníčka, hornických odborníků Aloise Pallausche a Jana Nováka, historika papírenství Frant. Zumana, propagátora cyklistiky Augustina Vondřicha, dále pozůstalosti několika příslušníku rodiny Tillů, materiál po prof. Frant. Kadeřávkovi, dokládající dějiny technických škol v Praze, a samostatně uložené dokumenty z oslav 250 let pražského vysokého učení technického.

Vedle toho pokračovalo pořádání registratury ústavu, a to jak vlastního písemného materiálu, tak i rozsáhlého dokumentárního materiálu o výstavách, expozicích a jiných akcích zejména z posledních let.

V jednotlivých sbírkách bylo zpracováno :

Ve sbírce fotografií byl zejména roztříděn a inventován rozsáhlý archiv pražského fotografického závodu Brunner a Dvořák z 1. pol. 20. stol., jehož část byla předána také archivu architektury NTM a jiným ústavům. Dále byly vytřiďovány obsáhlé soubory diapozitivů, převzaté před mnoha lety od několika českých a německých lidovýchovných organizací, které zasahují téměř do všech oboru lidské činnosti, a budou proto ze značné míry postoupeny jiným ústavům. Z dalších velkých fotografických souborů třeba uvést bývalou sbírku ministerstva paliv, na jejímž pořádání a kontrole pokračoval externí odborník.

Do sbírky oborové dokumentace byla zpracovávána na základě mezinárodního desetinného třídění firemní literatura, která byla převzata především ze Státní technické knihovny. Zejména to byly prospekty, katalogy, instrukční knížky a montážní návody, technické popisy, sborníky, výzkumné zprávy apod. domácích i zahraničních firem a ústavů, Z daru Břetislava Procházky – Dubé, který tragicky zahynul na podzim 1971, byla tato sbírka rozmnožena o materiál k dějinám automobilismu zejména v zahraničí.

Rešerše, porady a posudky tak jako v předchozích letech patřily mezi významnou a časově náročnou agendu archivu. Byly tu zastoupeny otázky metodické i dokumentační, problémy osvětového i literárního využití materiálu a nejrozmanitější tematika dějin techniky, průmyslu, hospodářského a sociálního vývoje. Po nedobrých zkušenostech z minula byla omezena spolupráce s filmem a televizí, naproti tomu rešerše z automobilismu, vyžadované často také zahraničními zájemci a využívající především sbírek oborové dokumentace, měly tendenci vzestupnou. Na úseku archivních fondů a některých dokumentačních sbírek činil počet badatelů 296, v referátu fotografických sbírek bylo poskytnuto na 60 rešerší nebo rozsáhlejších informací. V referátu oborové dokumentace bylo vypracováno 39 podkladů pro domácí i zahraniční badatele a poskytnuto 105 informací a 54 studijních materiálů.

Z vědeckých organizací archiv spolupracoval hlavně s některými složkami Čs. společnosti pro dějiny věd a techniky. Výsledky seminářů pracovní skupiny pro dějiny silikátu byly uveřejněny v Rozpravách č. 45 (Příspěvky k dějinám skla a keramiky). K úzké spolupráci došlo i s nově vzniklou historickou skupinou při České společnosti pro průmyslovou chemii, která pořádala v NTM průběhem roku 2 semináře a velmi bohatý program rozvinula na celostátním sjezdu Čsl. chemiků v Tatrách. Dále se třeba zmínit alespoň ještě o skupině pro dějiny mlynářství při komisi pro dějiny zemědělství.

Na XIII. mezinárodním kongresu pro dějiny věd v Moskvě byl předložen referát na téma Frant. A. Gerstner a počátky ruských železnic. Předchozí příspěvek z XII. kongresu v Paříži (1968) o koněspřežní dráze Č. Budějovice-Linec byl zveřejněn v aktech kongresu.

Na úseku technických památek byla ve spolupráci s orgány památkové péče, vlastivědnými muzeí a orgány lidosprávy řešena záchrana a využití některých významných objektů. Zejména byl za naší účasti připraven a schválen návrh na vytvoření hornického skansenu v Příbrami, projednáváno řešení ochrany nejstarších provozů v Ostravě, na nádraží Praha -Těšnov, ve vysoké peci v Jinčích aj. Zbytky koněspřežní železnice Č. Budějovice-Linec na českém území, o jejichž poznání a propagaci se náš ústav zasloužil ve velké míře, byly prohlášeny národní kulturní památkou, prvou mezi technickými památkami vůbec (nepočítáme-li Karlův most).

Na úseku historické bibliografie byla zahájena excerpce pro bibliografii literatury k dějinám hutnictví, která bude připravena v příštích letech podle stejných zásad jako dvoudílná bibliografie dějin hornictví vytištěná v r. 1971 a nahradí předchozí zpracování vydané v Rozpravách NTM. Pokračovalo se ve výzkumu pro obsáhlý soupis českých technických periodik do r. 1945 a na obdobném soupisu časopisu z oboru dopravy, který má být doveden až do současnosti. Soupis sbírky vysokoškolských přednášek rukopisných i tištěných s hodnotícím úvodem byl uveřejněn ve sborníku k výročí A. V. Velflíka „Z dějin technické výchovy“ (Rozpravy NTM, sv. 52), Dále postupovaly práce na bibliografii České literatury knižní i časopisecké k dějinám techniky za rok 1970, která má být součástí referátového časopisu „Dějiny výrobních sil“, redigovaného v oddělení pro studium dějin techniky.

V oboru kulturně-osvětové činnosti připravili jsme spolu s Technickým muzeem ve Vídní a v Lublani výstavu o Josefu Resselovi, která zatím byla uskutečněna ve Vídni, Lublani a Praze. Pro potřeby této výstavy bylo připraveno české znění přehledného životopisu vynálezcova. V souvislosti s přípravou byl proveden výzkum na téma Ressel a Čechy, ve kterém se ještě bude pokračovat. Z materiálu výstavy natočil režisér Václav Sklenář krátký televizní film.

Výstava o koněspřežce Č. Budějovice-Linec, která byla od r. 1968 instalována na šesti místech doma i v zahraničí, byla otevřena ve Wellsu v Rakousku na tamním veletrhu a nakonec zčásti zapůjčena vlastivědnému muzeu v Č. Krumlově, kde má být po nutných úpravách zpřístupněna v r. 1972. Archiv se podílel se svým materiálem ovšem i na řadě akcí dalších: na přípravě nových expozicí (hutnictví, hornictví), na výstavě České stříbro v dějinách, uspořádané při sympoziu Hornická Příbram 71 , atd.

Archiv architektury a stavitelství, který tvoří zvláštní složku archivu NTM, rozšířil své fondy o cenné soubory plánů arch. Jaroslava Fragnera, Frant. Čermáka, Gustava Paula, Antonína Mendla aj. Z dříve získaných celků byla spořádána pozůstalost arch. Jana Mayera a Viléma Kvasničky a dodatky k několika fondům dalším. Plánová pozůstalost arch. Frant. Zdeňka Kejře si vyžádala značnou skartací. Po odchodu jedné síly všechny tyto úkoly plnil jediný odborný pracovník, který kromě toho musel vykonávat náročnou službu badatelům, ať již pro účely studijních prací nebo pro potřeby památkových a projekčních ústavů.

Převážně z materiálu archivu byla připravena Svazem architektů objevná výstava k jubileu Josefa Gočára. Druhou hlavní výstavní akcí, na které se archiv podílel množstvím plánů a několika modely, byla výstava Praha 1860–1960, pořádaná Pražským střediskem památkové péče u příležitosti sympozia věnovaného architektuře posledního století, na kterém naší pracovníci také aktivně vystoupili. Obe akce přispěly k poznání a rehabilitaci hodnot do nedávné doby odborníky i laickou veřejností podceňovaných. Současně (v říjnu 1971) archiv otevřel stálou expozici originálních modelů architektury 19. a 20. století ( na 25 kusů) v budově Invalidovny, které převážně byly obnoveny ve vlastní režii. V tomto roce byly restaurovány zejména model Roštlapilovy úpravy Rudolfina na parlament, Sakařův model filosofické fakulty, rekonstrukce kostela v Nymburce od Kamila Hilberta. Velké modely budovy býv. ministerstva železnic a městské knihovny opravil n. p. Dílo.

Z dalších výstav, na kterých se archiv architektury podílel svým materiálem, třeba ještě uvést výstavy Národní galerie: Umění a doba – české umění dvacátých let a dále Eduard Munch a české umění, která byla pořádána v Oslo.

Ve druhém archivu umístěném v Invalidovně, v archivu leteckém, byly práce zaměřeny na pořádání dokladů některých představitelů českého letectví mezi dvěma válkami. Archiv byl doplňován dalším dokumentárním materiálem (zejména po ing. Fr. Štýdlovi) a pokračovalo se v identifikaci fotografií. Obrazové dokumenty jsme poskytli pro výstavu o moravském letectví Ikarové dneška ( Technické muzeum v Brně).

Veškeré pořádací a manipulační práce ztěžoval naprostý nedostatek depozitárních prostorů. Tato situace bude v nejbližších dalších letech ještě svízelnější, jsme totiž nuceni přistoupit ke generální rekonstrukci zámecké budovy v Úholičkách (sloužící za depozitář většiny fondů archivu), neboť je v havarijním stavu. Nutné přesuny materiálu do provizorních náhradních prostor v budově Invalidovny budou jednou z hlavních složek činnosti v r. 1972.

Pracovníci oddělení:

PhDr. Karel Černý, samostatný odborný pracovník, vedoucí odd.

Eva Ellederová, asistent I. stupně (snížený pracovní úvazek)

Ing. arch. Antonín Hloušek, samostatný odborný pracovník (poloviční úvazek)

Valerie Honzáková, asistent I. stupně (nástup 1. 3. 1971)

Jaroslava Jílková, samostatný pracovník

Emílie Jirásková, samostatný pracovník

Eliška Jirkovská, správce depozitáře (poloviční úvazek)

Věra Kodetová, asistent I. stupně

Bohumila Köhlerová, dozorce ve sbírkách

Eva Tichá, dokumentátor

Hana Znamenáčková, asistent II. stupně

Jiří Hort, asistent II. stupně (pracovně přidělen od 14. 7. 1971)

František Altmann, asistent II. stupně, termínovaný prac. poměr (21. 9. 1970 – 30. 6. 1971)

Rudolf Kůrka, asistent II. stupně, termínovaný prac. poměr (19.7.1971)

STAV ARCHIVNÍHO FONDU