1972

1972–1973 Archiv pokračoval v plnění svého základního poslání shromažďovat a zpracovávat archivní a jiný dokumentární materiál k dějinám techniky a průmyslu.

Na úseku písemných pozůstalostí byly v roce 1972 převzaty zejména tyto větší provenienční celky: další část fondu Frant. Křižíka, rozsáhlý dokumentární materiál z oboru silikátů, skla a keramiky od Rudolfa Bárty, prof. ČVUT, písemné pozůstalosti techniků a vynálezců Vojtěcha Voleníka (slévárenství), Václava Mathausera (železniční a vodní doprava), Vítězslava Havlíčka (elektrotechnika). Z přírůstků v roce 1973 jsou nejvýznamnější: fond ing. Ivo Kruliše (studijní materiály k dějinám hutnictví), pozůstalost ing. Jaroslava Pudra (dějiny geodézie) a první část pozůstalosti prof. dr. ing. Ladislava Jeníčka (hutnictví, dějiny techniky). Z menších celků převzaty písemné pozůstalosti: Frant. Schmidta (vynálezce v oboru elektrotechniky) a redaktora Jaroslava Jezdínského (motorismus), dále dokumentární materiály k činnosti prof. Ivana Puluje (fyzika, elektrotechnika), prof. Jaroslava Hrdiny (kybernetika) a prof. Viktora Kaplana (vodní turbiny).

Na úseku technické dokumentace byl získán především soubor výkresů z technické registratury Státního bánského ředitelství v Příbrami, čítající na 5000 ks a dokládající vývoj příbramských rudných dolů a jejich strojního zařízení od 20. let 19. století do doby po l. světové válce. Značná část materiálu byla již spořádána. Celkový počet fondů dosáhl tak v roce 1973 430 jednotek (653 inv.č.).

Z archivních fondů dříve převzatých byty inventarizovány a katalogizovány mj. písemné pozůstalosti Maria Stadlera (textil), Vojtěcha Voleníka (slévárenství), část registratury Ústředního svazu čsl. vynálezců a badatelů pro zvelebování živností Praha.

II. Sbírky archivního a dokumentárního materiálu

1. Sbírky fotografií a obrazových dokumentů

Kromě zpracovaných běžných přírůstků byl prováděn výběr pro soubory náhledových snímků k dějinám techniky, které budou sloužit studijním účelům. Dále probíhalo roztřídění a inventování archivu pražského fotografického závodu Bruner a Dvořák a sbírky fotografií k dějinám hornictví z býv. ministerstva paliv, ke které zpracovávány rejstříky. Původní fotografický archiv Technického muzea zpřístupněn rejstříky osob, míst a věcí.

Založena sbírka diapozitivů, do které zařazen materiál z býv. Masarykova lidovýchovného ústavu a několika organizací odborného zaměření, rozsáhlé soubory diapozitivů, které nespadají do tematiky NTM, byly připraveny k předání jiným ústavům.

2. Sbírka oborové dokumentace (firemní literatury)

Sbírka, shromažďující tištěné dokumentární materiály technicko-ekonomického vývoje, byla podstatně rozmnožena o další katalogy, prospekty, ceníky, montážní knížky, technické návody a popisy, výzkumné zprávy, jubilejní tisky, odborné časopisy a jiné tisky k vývoji domácí i světové techniky od 2. poloviny 19. století do současnosti. Akvizice se uskutečňovala jednak vlastním výběrem z podnikových fondů a písemných pozůstalostí, jednak přejímáním z muzeí, technických knihoven a jiných institucí, od soukromníků darem i koupí. Z větších přírůstků třeba uvést materiál po ing. Fr. Štýdlovi, ing. P. Kecovi a ing. Hartmanovi (vesměs z oboru automobilismu), po ing. Oldřichu Cimburkovi (strojírenství, elektrotechnika) a z oboru hornické technologie české a sovětské po roce 1945 od ing. dr. Jiřího Schenka.

V roce 1972/1973 bylo zpracováno na základe mezinárodního desetinného třídění 6022 přírůstků, takže stav sbírky se zvýšil na 26849 jednotek. K utříděným dokumentačním materiálům byl zpracováván pomocný rejstřík.

Značná část agendy byla zaměřena na zpřístupnění a společenskovědní využití zpracovaných materiálů pro naši i zahraniční veřejnost. Vypracována řada často pracných rešerší, poskytnuty podklady a informace ve více než 300 případech pro potřeby domácích a zahraničních ústavů, muzeí, archivů, badatelů a sběratelů, pro sdělovací prostředky, různé výstavní a jiné akce i pro potřeby NTM. Tematicky tyto práce byly zaměřeny především na vývoj automobilismu a silniční dopravy.

Byly shromažďovány údaje o základních typech vozidel čsl. a zahraničních značek z firemní literatury a odborných časopisu a publikací ve formě přehledné kartotéky. Dále pokračovalo shromažďování a inventarizování fotonegativů s touto tematikou.

Sbírky patentů byly rozšířeny o soubor německých, anglických a francouzských patentů z 19. století převzatých z knihovny býv. Jednoty ku povzbuzení průmyslu v rozsahu 10 skříní.

V ostatních sbírkách akviziční a pořadatelské práce byly menšího rozsahu: Stav sbírek podává přiložená tabulka.

III. Registratura NTM

Archiv vykonává funkci podnikového archivu NTM. Zejména byl převzat spisový materiál některých oddělení muzea z let 1945–1965 a roztříděny písemnosti jednotlivých skupin Spolku NTM. Soustavně byl sbírán a tříděn dokumentární materiál současný o výstavách, expozicích a jiných úsecích činnosti ústavu, příležitostné tisky, výstřižky z denního a odborného tisku a obrazové dokumenty.

IV. Dokumentace současnosti

V souvislosti se snahami, které se v posledních letech uplatňují ve stále rostoucí míře v muzeích a jiných dokumentačních zařízeních, přistoupili jsme k výstřižkové dokumentaci současnosti z denního tisku. Výstřižkový archiv zaměřen na pokroky vědy a techniky, biografický materiál a činnost příbuzných domácích a zahraničních muzeí a institucí.

V. Lokace fondů a sbírek

V 1. pololetí 1972 byla zahájena generální rekonstrukce zámku v Úholičkách, který slouží za archivní depozitář s využitou plošnou výměrou cca 600 m2. Projekt rekonstrukce zámku, který je památkovým objektem, vypracoval Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, stavbu provádí n. p. Pražské silniční a vodohospodářské stavby. Po celý rok pracovní kapacita oddělení byla zaměřena na stěhovací práce, třídění a nové uložení archivního materiálu v náhradních prostorách. Tyto prostory v budově Invalidovny a v hale v Čelákovicích nevyhovují pro trvalé uložení a svým nedostatečným rozsahem neumožňují přiměřené používání všeho materiálu. Vystěhování celého objektu v Úholičkách a na to navazující montážní a pořádací práce kladly na pracovníky archivu i provozu zvýšené pracovní nároky za ztížených podmínek. K podstatnému zlepšení prostorového vybavení archivu po stránce kvantitativní i kvalitativní dojde až po skončení rekonstrukce koncem roku 1975. Do té doby akviziční a pořadači práce archivu jsou pro uvedené nedostatky velmi ztíženy. VI. Vědecko-výzkumné a odborné práce

1. V rámci státního úkolu VIII-3–5/5 „Vývoj čs. techniky v 19. a na počátku 20. století“ byl prováděn výzkum obrazových pramenů k vývoji techniky v uvedeném období z fondů archivu, publikací a časopisů.

2. Připraven soupis archivních a jiných písemných pramenů k dějinám hutnictví, které jsou uloženy v archivu NTM. Soupis bude zveřejněn společně se soupisem sbírkových předmětů z fondů oddělení metalurgie.

3. Na úseku historické bibliografie byl dokončen a publikován „Historický soupis časopisů z oboru dopravy v českých zemích“, který sahá až do současnosti.

Pro soupis českých technických periodik do r. 1945 byla připravena z větší částí bibliografie časopisů z oboru hornictví a hutnictví.

Dále postupovaly práce na bibliografii české literatury knižní a časopisecké k dějinám techniky publikované v letech 1970–1972. Bibliografie bude zveřejněna v jednotlivých svazcích referátového časopisu Dějiny výrobních sil.

Z řady výběrových bibliografií tematicky zaměřených na jednotlivá průmyslová odvětví byla vydána bibliografie literatury k dějinám hutnictví ve dvou svazcích. Zahájeny práce na dalším svazku věnovaném dějinám chemického průmyslu. Budou tak podstatně doplněna předchozí zpracování vydaná v Rozpravách NTM.

Z dalších dílčích bibliografických prací třeba uvést zpracování bibliografií ing. Ivo Kruliše a prof. ing, dr. Ladislava Jeníčka, určených pro Rozpravy NTM.

4. Na úseku technických památek prováděn výzkum a dokumentace památek z industriálního období průmyslových center Čech spolu se Státním ústavem památkové péče a ochrany přírody. Připraveny návrhy na hornický skanzen v Příbrami, kde prováděn průzkum objektů a shromážděny podklady pro vyhlášení za kulturní památku podle zákona 22/56 (spolu s oddělením hornictví a jinými institucemi). Dále projednáváno vyhlášení ochrany hornických a hutnických památek v Ostravě. V rámci zvláštní komise SÚPPOP byla řešena problematika konzervace a obnovy zbytků koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince jako národní kulturní památky. Vypracována dobrozdání na záchranu a využití některých mostních objektů v Praze, krovu kostela v Dolních Královicích apod.

5. Na úseku firemní literatury vypracována řada obsáhlých zpráv zejména o vývoji dopravních prostředků pro domácí a zahraniční badatele, odborné publikace apod.

6. Zahájeny práce na kalendáři výročí z dějin věd a techniky pro léta 1974—1980 (excerpce literatury, sledování aktuální dokumentace), který bude sloužit potřebám NTM a badatelské práci veřejnosti.

7. Semináře. Uspořádány dva semináře z dějin skla a keramiky na téma „Dějiny jemné keramiky“ (23. 5. 1972) a „Vývoj silikátových surovin“ (10. 12. 1973). Přednášky z předchozích seminářů publikovány v Rozpravách NTM č. 57 "Příspěvky k dějinám skla a keramiky“. Vedoucí se dále podílel na třech seminářích z dějin chemického průmyslu pořádaných Společností průmyslové chemie ČSVTS. Na semináři Čs. společnosti pro dějiny věd a techniky věnovaném koncepčním otázkám přednesl příspěvek o vztahu dějin techniky a dějin hospodářství. Na semináři o zpracování písemných pozůstalostí, který pořádala Archivní správa ministerstva vnitra v Plzni, podal referát o písemných pozůstalostech techniků.

8. Kulturně výchovná činnost

Výstava o Josefu Resslovi připravené spolu s Technickým muzeem ve Vídni a Lublani byla v roce 1972 a 1973 uskutečněna v Linci (Oberosterreichis­ches Landesmuseum), Mnichově (Deutsches Museum) a Terstu (Museo civico di storia naturale) a bude pravděpodobně instalována ještě na dalších místech v zahraničí.

Svým materiálem a konzultacemi se archiv podílel i na řadě akcí dalších, na přípravě nových expozic a výstav NTM, muzeí vlastivědných a podnikových.

9. Vědecké a odborné styky, rešerše, badatelská služba

Archiv udržoval nebo navázal styky s mnoha muzei, archívy, výzkumnými ústavy a badateli. Tato spolupráce vedla v mnoha případech k získání a výměně cenných dokumentačních materiálů. Zahraniční styky zejména prohloubilo zasedání I. sekce ICOM v Praze (říjen 1972), studijní cesta vedoucího do Budapešti a maďarských muzeí (prosinec 1972) a některé jiné akce a výstavy s mezinárodní účastí.

Z domácích institucí probíhala úzká spolupráce s orgány Státní památkové péče v čele s SÚPPOP, s řadou vlastivědných muzeí, ústavy ČSAV, Čsl. společností pro dějiny věd a techniky, Společností průmyslové chemie ČSVTS aj.

Podobně jako v předchozích letech značnou část pracovní kapacity pracovníků archivu si vyžádala badatelská, informační a rešeršní činnost pro ostatní oddělení NTM i pro žadatele mimo-ústavní. Na těchto úkolech se podíleli v rámci svých referátů všichni odborní pracovníci archivu.

10. Organizace oddělení

Archiv architektury a stavitelství byl od 15.5.1973 začleněn do oddělení stavitelství a architektury a podřízen novému vedoucímu ing. arch. Vladimíru Šlapetovi (viz příslušná zpráva).

Pracovníci oddělení:

PhDr. Karel Černý, samostatný odborný pracovník – vedoucí odd.

Eva Ellederová, prom. pedagog-psycholog, asistent I. stupně

Valerie Honzáková, asistent 1. stupně

Jaroslava Jílková, prom. knih., odborný pracovník

Emilie Jirásková, samostatný pracovník

Eliška Jirkovská, správce depozitáře (1/2 úvazek)

Bohumila Kohlerová, dozorce ve sbírkách

Ing.dr. Pavel Vitouš, asistent II. stupně (od 1.6.1973, pracovní úkoly v rámci archivu a oddělení hornictví)

ing. dr. Jiří Schenk, zaměstnán podle dohody o práci

Jiří Hort, asistent II. stupně, přidělen do odd. provozu od 1. 3. 1973

Rudolf Kůrka, asistent II. stupně, termínovaný pracovní poměr skončil k 31. 3. 1972

Eva Tichá, dokumentátor, pracovní poměr rozvázán k 15. 8. 1973