Knihovna Národního technického muzea má dlouholetou tradici. Vznikla postupným spojením tří významných knihoven, a to vlastní knihovny NTM, knihovny Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách (Průmyslová jednota) a knihovny Spolku inženýrů a architektů (SIA).
S jejím budováním bylo započato již při založení muzea v roce 1908. Stejně jako archiv byla již tehdy chápána jako důležitá samostatná složka muzea, která měla nejen doplňovat a umožňovat činnost sbírkových skupin, ale i shromažďovat a uchovávat technickou literaturu pro potřeby badatelů a veřejnosti. Proto muzeum od počátku budovalo knihovny dvě – příruční a hlavní. Příruční knihovna měla obsahovat základní díla o celkovém vývoji techniky a průmyslu i jednotlivých průmyslových odvětvích a měla tak sloužit pro vnitřní potřeby muzea. Hlavní knihovna měla obsahovat odborné knihy a časopisy ze všech technických oborů a sloužit pro potřeby širšího okruhu zájemců.
Samotná knihovna byla původně umístěna společně se sbírkami ve Schwarzenberském paláci. Její základ ale postupně vzrůstal různými dary, odkazy i dílčími nákupy tak, že kolem roku 1920 dosáhl počtu cca 12 000 svazků. Mezi první dárce patřil například Ing. J. Štěp, správce horního úřadu v Jáchymově, který daroval muzeu velmi cenný spis Ch. A. Schlütera „Gründlicher Unterricht von Hütte-Werken“ z roku 1738 a položil tak základní kámen ke sbírce starých tisků. Po 1. světové válce začaly do knihovny přispívat jako dárci též přední průmyslové závody jako Breitfeld, Daněk & spol., Škodovy závody a další. Z důvodu nedostatku místa a ve snaze soustředit všechny pražské technické knihovny na jednom místě muzeum rozhodlo o přestěhování své hlavní knihovny v roce 1919 do Havelského kláštera na Starém Městě, kde byla tehdy umístěna i knihovna Průmyslové jednoty. Zde byl fond knihovny jako samostatný celek zpracován a zpřístupněn veřejnosti. Zároveň došlo mezi oběma institucemi ke smlouvě, podle níž by měly být obě knihovny sloučeny a společně s knihovnou Spolku inženýrů a architektů by měly vytvořit ústřední technickou knihovnu v Praze. To se nakonec nepodařilo a ke spojení došlo až v 50. letech.
Na významu mezitím začala nabývat také příruční knihovna, umístěná do té doby v kanceláři muzea a založená pro vnitřní potřebu ústavu. Obsahovala prameny zachycující vývoj přírodních věd, techniky a průmyslu, mezi něž patřily vzácné tisky, odborné knihy a časopisy, životopisy vynikajících technických tvůrců a vynálezců apod. Po dokončení nové budovy na Letné se počátkem 50. let příruční knihovna muzea přestěhovala do nových prostor, zatímco původní hlavní knihovna muzea zůstala společně s Průmyslovou jednotou v nevyhovujících prostorách v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, kam se v roce 1935 přemístila z Havelského kláštera. Po likvidaci Průmyslové jednoty jakožto organizace v roce 1950 byla její knihovna definitivně přičleněna ke knihovně NTM a stejně tak o dva roky později i knihovna Spolku inženýrů a architektů. Včleněním knihovny Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách získalo muzeum velmi cenný fond, který svou velikostí, množstvím unikátů a starých tisků daleko převyšoval význam původní muzejní knihovny. Knihovna Průmyslové jednoty byla založena již v roce 1835 a po celé 19. století sloužila jako jediná veřejná technická knihovna v Praze. V druhé polovině 19. století, kdy se do čela Průmyslové jednoty dostali i představitelé českých průmyslových a obchodních kruhů, začala knihovna shromažďovat nejen technickou literaturu, ale i národohospodářskou a ekonomickou, která byla důležitá pro poznání rozvoje řemeslné a průmyslové výroby.
Spojení těchto knihoven tak ve své době položilo základ k vybudování jedné z největších specializovaných odborných knihoven u nás. Přesto však k fyzickému sloučení obou fondů knihovny NTM došlo až v roce 1972, kdy po uvolnění a dostavění depozitáře v 1. patře východního křídla muzejní budovy bylo možné přestěhovat knihovnu bývalé Průmyslové jednoty z Paláce Kinských na Letnou. V 90. letech pak knihovna převezla do svých depozitářů knižní fond vzniklý ze svozů v 50. letech a uložený v depozitáři v Invalidovně. Současně převzala několik tisíc svazků odborné literatury z rušených podniků a ústavů jako byly například Královodvorské železárny, SURPMO, České loděnice apod.
Knihovna systematicky obohacuje svůj fond nákupem odborných publikací tematicky zaměřených na stěžejní obory NTM. S rozvojem informačních technologií stále více rozvíjí spolupráci s ostatními knihovnami – například Národní knihovnou, Národní technickou knihovnou, knihovnami Uměleckoprůmyslového musea, Národního muzea, Vojenského historického ústavu, Národní galerie, knihovnami ČVUT, VŠCHT, VŠUP, AVU atd. Již několik let Knihovna NTM spolupracuje se Souborným katalogem ČR, je zapojena v Jednotné informační bráně, v bráně TECH a od roku 2007 spolupracuje na vzniku a dalším rozvoji Oborové brány umění a architektura ART.
Knihovna prošla v uplynulých letech stejně jako celá budova muzea rozsáhlou rekonstrukcí. Kromě studovny a kancelářských prostor došlo k zásadním změnám v depozitářích knihovny. Historický depozitář byl vybaven klimatizační jednotkou a knihy jsou uloženy v nových kompaktních regálech, což vše výrazně zkvalitnilo uložení historického knižního fondu. Uživatelům je k dispozici nově vybavená studovna, rozšířená o volný výběr publikací nejen encyklopedického charakteru, ale i o základní literaturu ke stěžejním oborům muzea. Knihovna NTM je znovu otevřena pro veřejnost od září 2014.