Vysoušecí oddělení

Povodně 2002

Národní technické muzeum v Praze utrpělo v důsledku povodní v polovině srpna 2002 značné ztráty a škody. S následky povodní se budeme potýkat ještě řadu let, neboť zatopení se dotklo zhruba 10% sbírkových předmětů a archivního materiálu. Došlo totiž k zaplavení muzejních depozitářů v přízemí historické budovy Invalidovny v Praze – Karlíně, kde byly uloženy jak trojrozměrné sbírkové předměty (pod vodou se ocitla velká část sbírek z oborů elektrotechniky, strojírenství, chemie, architektury a stavitelství, hutnictví a textilní výroby), tak rozsáhlé sbírky Archivu architektury a stavitelství a Archivu pro dějiny techniky a průmyslu.

Oba tyto archivy patří mezi archivy světového významu. Archiv architektury a stavitelství, který je součástí muzejních kolekcí od roku 1910, tvoří přdevším pozůstalosti a osobní archivy význačných českých architektů. Sbírka počíná slohově obdobím historismů, časově zahrnuje období od poloviny 19. století do současnosti, a místně území Čech a Moravy s převahou pražských materiálů. Velmi reprezentativně jsou v materiálech – skicách, výkresech a plánech, fotografiích a negativech, architektonických modelech, osobních a firemních dokumentech, odborné literatuře včetně časopisů a firemních prospektů – zastoupena období historických slohů (Josef Zítek, Josef Schulz, Antoní Wiehl, Antonín Viktor Barvitius), secese (Jan Kotěra, Josef Fanta, Alois Dryák, Jan Koula, Bohumil Hübschmann), českého kubismu (Pavel Janák, Josef Gočár) a zejména meziválečné období počínající purismem (Vít Obrtel, Evžen Linhart, Bedřich Feuerstein) a vrcholící funkcionalismem (Jan Gillar, Oldřich Tyl, Kamil Roškot, Josef Štěpánek, Pavel Janák, Josef Gočár, Otakar Novotný a další).

Archiv pro dějiny techniky a průmyslu obsahuje osobní pozůstalosti významných vědců, inženýrů, techniků a průmyslníků, v menším množství registratury průmyslových podniků, institucí a spolků. Časové rozpětí fondů je od 18. do 20. století. Sbírka je rozčleněna do několika celků: obrazy a grafika, výkresy, fotografie, firemní tisky, nepublikované přednášky a vzpomínky, patentová literatura, plakety a medaile a filmové a zvukové dokumenty.

Oba archivy byly povodní těžce poškozeny, v budově Invalidovny dosáhla hladina vody výše 3,5 metru. Zaplaveny byly mj. výkresové fondy řady architektů 19. a 20. století, výkresová dokumentace leteckého archivu, příbramských dolů, pražských strojíren z 19. století, desítky osobních fondů a písemných pozůstalostí významných představitelů české techniky, architektury, průmyslu a vědy, firemní tisky a také rozsáhlé sbírky fotografických negativů i pozitivů v časovém rozpětí zhruba 1880-1970. Jakmile voda opadla, postižené fondy (odhadem zhruba 200-220 kubických metrů archiválií) byly zamraženy.