Projektů přidělených NTM z programové podpory
NAKI MK ČR

Název projektu	číslo projektu
Řeč materiálu - tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl	DG18P02OVV030
Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu	DG18P02OVV003
Tradiční městské stavitelství a stavební řemesla na přelomu 19. a 20. století	DG18P02OVV038
České století motorismu	DG18P02OVV051
Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl	DG18P02OVV059
Zeměměřické a astronomické přístroje používané na území ČR od 16. do konce 20. Století	DG18P02OVV054
Století informace: svět informatiky a elektrotechniky-počítačový svět v nás	DG18P02OVV052

 

Příjemce koordinátor:               Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK)

Řešitel příjemce-koordinátora:           PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D.

Řešitelský tým FF UK:     PhDr. Petra Hoftichová, Doc. PhDr. Václav Soukup, CSc., PhDr. Petr Janeček Ph.D., Doc. Lucie Olivová, MA, Ph.D.

Příjemce:               Národní technické muzeum (NTM)

Řešitel příjemce:   Mgr. Pavel Kodera, Ph.D.

Řešitelský tým NTM:       Ing. Lukáš Hejný, PhDr. Martin Ebel, Ph.D., Mgr. Jakub Chaloupka, Mgr. Kristýna Koderová, Jan Trnka, Ing. Blanka Kreibichová 

Příjemce:               Národní památkový ústav (NPÚ)

Řešitel příjemce:   doc. Petr Kuthan,  ak. soch a rest

Řešitelský tým NPÚ:       Mgr. Kateřina Cichrová, Bc. Ivana Troupová, Mgr. Dagmar Geršlová, PhDr. Ludmila Ourodová Ph.D., Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA., Mgr. Michaela Váchová, PhDr. Eva Lukášová

Cíle projektu:

Kvalitní řemeslně zpracované výrobky byly, částečně jsou a doufejme, že nadále budou nedílnou součástí životního stylu. Jsou jedním ze signifikantních znaků slohového vývoje, a tudíž i významným dokladem kulturní úrovně. V nedávné minulosti patřila řada řemeslných oborů do běžné domácí produkce a zájem badatelů směřoval více k tzv. lidové produkci, zůstávalo systematické studium mnoha řemeslných dovedností během posledního půlstoletí spíše opomenuto. Dílčí studie se zaměřovaly převážně na historiografii, ale stranou zájmu zůstávaly aspekty technologické. Je to však právě logické propojení technologických dovedností a hluboké porozumění užitému materiálu, které dodávají ve spojení s výtvarnou invencí řemeslným výrobkům jejich jedinečnou a nadčasovou hodnotu. Cílem projektu je aplikovaný výzkum, jehož výsledky přispějí k detailnímu poznání, zdokumentování i prezentaci technologií řemesel, užívaných zejména v aristokratickém nebo městském prostředí, která jsou spojena především s funkcí a využitím obytných staveb a interiérů. Řemeslné artefakty jsou součástí muzejních sbírek i památkových objektů, a jejich obnova vyžaduje specialisty z příslušného oboru, obeznalé s původním materiálem a technologiemi jeho zpracování. Aktivní provozování řady řemesel však dnes již velmi rychle mizí a evropská produkce je dokonce nahrazována importy z náhražkových materiálů. Projektem sledované obory zastupují především ohrožená řemesla nebo velmi málo dokumentované specializace, u nichž je vnímán i mimořádně hodnotný kulturně historický potenciál pro prezentaci veřejnosti. Výstupy projektu budou významnou pomůckou pro účely obnovy sbírkových či památkových artefaktů a výchovu nových mistrů uměleckého řemesla či restaurátorů. Neposledním důvodem je také rozšíření návštěvnických cílů. Expozice památkových objektů, kde převažují interiérové celky, preferují především funkční souvislosti mobilií, ale vlastní výroba řemeslných artefaktů i detaily technologických postupů jsou opomíjeny.

 

 (DG18P02OVV003) Hardtmuth: Od uhlu k tužkařskému impériu

Příjemce koordinátor:     Národní technické muzeum (NTM)

Řešitel příjemce-koordinátora:           Prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.

Řešitelský tým NTM:       Ph.D., Mgr. Hana Králová, Ph.D., Mgr. Jana Lišková, Mgr. David Bohdálek, Prof. PhDr. Jana Geršlová, CSc., Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.,  PhDr. Pavel Borský, PhDr. Dagmar Černoušková, Bc. Daniel Lyčka, Mgr. Martin Golec, Ph.D., Ing. Jiří Dohnal, Ph.D., DiS., Ing. Kamila Krejčiříková, Ph.D.

Příjemce: Národní zemědělské muzeum Praha (NZM)

Řešitel příjemce:   Ing. Zdeněk Novák

Řešitelský tým NZM:       Ing. Roman Zámečník, Ph.D.

Příjemce: Národní památkový ústav (NPÚ)

Řešitel příjemce:   Mgr. Lenka Šabatová

Řešitelský tým NPÚ:       PhDr. Martin Pácal, Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D.    

Cíle projektu:

Projekt je rozdělen do tří samostaných výkumných záměrů:

První část se zaměřuje na zpracování projekčních a stavitelských aktivit Josepha Hardtmutha na liechtensteinských panstvích v českých a rakouských zemích. Z  architektonického hlediska budou zpracovány plány a účty, uložené v archivech, a  zdokumentovány dochované, příp. i dnes již nedochované stavby a jejich urbanistické začlenění do okolní krajiny různého typu (krajina Lednicko-valtického areálu a Pomoraví, Moravského krasu a Vídeňské pánve).  Cílem je kompletně zdokumentovat stavební činnost Josepha Hardtmutha a pokud to archivní prameny umožní potvrdit či vyvrátit autorství staveb, jež jsou mu připisovány.

Druhá část se věnuje působení Josepha Hardtmutha jako tvůrce krajinné kompozice. Bude provedena analýza zámeckého parku v Lednici a porovnány přístupy obnovy v podobných objektech v Německu (Schwetzingen), v Maďarsku (Dég, Doba) a v Anglii (Stowe, Kew a Stourhead). Souběžně bude zmapována spolupráce se zahradními architekty (Josef Liefka, Ignatz Holle, Bernard Petri). 

Třetí poslední část se pak zaměřuje nejenom na Josepha Hardtmutha coby podnikatele a  zakladatele úspěšné obchodní firmy, ale rovněž i na jeho potomky a historii firmy. Zde bude navázáno na dosavadní výzkum mapující 19. století, který bude doplněn o nové poznatky. Nebude opomenuto i konkurenčmí soupeření s jihoněmeckými firmami. Dále budou zpracovány nejvýznamnější změny jak v osobním životě rodiny, tak ty, které zasáhly do vývoje a podnikatelských aktivit firmy v 20. století. Projekt je rozvržen do pěti let, přičemž k výstupům bude patřit památkový postup (identifikace zaniklých staveb z období přelomu 18. a 19. století na mapových podkladech), výstava s kritickým katalogem v českém a anglickém jazyce, specializovaná mapa s obsahem, 6 odborných knih, několik článků publikovaných v odborných časopisech, tři workshopy a výukový film přibližující tvorbu krajiny v 18. století na příkladu lednického parku.

 

DG18P02OVV038 - Tradiční městské stavitelství a stavební řemesla na přelomu 19. a 20. století

Příjemce koordinátor:   Fakulta stavební Českého vysokého učení techického (FSv ČVUT)

Řešitel příjemce-koordinátora:                 Prof. akad. arch. Mikuláš Hulec

Řešitelský tým FSv ČVUT:  Ing. Klára Kroftová, Ph.D. (koordinátor projektu); DiS. Lenka Jeníková; Doc. Ing. arch. Jindřich Svatoš; Ing. arch. Matěj Boháč; Ing. arch. Iva Dvořáková;  Ing. arch. Vojtěch Dvořák; Jiří Mezera

Příjemce:            Národní technické muzeum (NTM)

Řešitel příjemce:             PhDr. Martin Ebel, Ph.D.

Řešitelský tým NTM:      Ing. Lukáš Hejný; Mgr. Jakub Chaloupka; Mgr. Pavel Kodera, Ph.D.; Robert Vejvoda

Cíle projektu:

Cílem a zadáním projektu „Tradiční městské stavitelství a stavební řemesla na přelomu 19. a 20. století“ je vytvoření komplexního přehledu a dokumentace technologie a terminologie českého městského stavitelství a souvisejících řemesel (s hlavním zaměřením na obytné/činžovní a veřejné stavby), a to především z období 2. poloviny 19. a počátku 20. století. Hlavním řešitelem projektu je Katedra architektury na fakultě stavební ČVUT v Praze, spoluřešitelem Národní technické muzeum v Praze. Stěžejní skupinou historického a památkového stavebního fondu pokrývající druhou polovinu 19. století a počátek 20. století jsou jak solitérní kulturní památky, tak i objekty památkové hodnoty, ale především celky, podléhající plošné památkové ochraně ve formě městských památkových zón, rezervací nebo dokonce světového kulturního dědictví UNESCO. Tyto objekty se vyznačují kvalitním řemeslným zpracováním a technologiemi, které dnes částečně upadly v zapomnění. Zpracovatelé grantu konstatují, že neexistuje přehledně zpracovaný písemný a grafický materiál, který by dokumentoval tradiční stavitelství daného období ve formě výukových a studijních textů, podkladů či programů. V rámci projektu jsou shromažďovány dobové písemné a grafické materiály jak tištěné, tak i psané (archivní) povahy – skripta, učebnice, odborná literatura, grafické vzorníky stavebních řemesel, učňovské a středoškolské školní práce, pomůcky apod. Tento materiál je tříděn do celků dle stavebních konstrukcí. Souběžně je zpracovávána odborná stavitelská a řemeslná terminologie. Závěry a výsledky projektu budou zacíleny na rozšiřování a doplňování konkrétních odborných znalostí posluchačů středních a především vysokých stavebních a architektonických škol, projektantů a architektů, pracovníků památkové péče a státní správy, majitelů památek a dalších zájemců o danou problematiku. Hlavním výstupem projektu bude souhrnná výstava sebraných archívních materiálů, realizovaná v Národním technickém muzeu – Centru stavitelského dědictví NTM v Plasech, včetně doprovodného kritického katalogu. Podstatným vedlejším výstupem projektu pak budou komplexní příručky / učebnice tradičního stavitelství a stavebních řemesel řešeného období, vč. odborné české, německé a anglické terminologie.

 

DG18P02OVV051 České století motorismu

Příjemce koordinátor:     Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK)

Řešitel příjemce-koordinátora:           doc. PhDr. et JUDr. Jan Štemberk, Ph.D.

Řešitelský tým FHS UK:  Doc. PhDr. Bohuslav Šalanda, CSc., Prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc., PhDr. Miroslav Sabol, Ph.D., PhDr. Ľudovít Hallon, DrSc., Mgr. Michal Ďurčo

Příjemce:     Národní technické muzeum (NTM)

Řešitel příjemce:   Mgr. Arnošt Nezmeškal

Řešitelský tým NTM:       Petr Kožíšek, Ing. Jana Kleinová (manažerka projektu), Mgr. Michaela Žáková (nástup od 2019), Mgr. Jiří Hulák, PhDr. Jan Králík, Ing. Jiří Krejčí, Mgr. Jiří Křížek, Mgr. Lukáš Nachtmann, Mgr. Jaromír Patočka, Mgr. Michal Šimůnek, Ph.D., PhDr. Zdeněk Vácha

Příjemce: Technické muzeum v Brně (TMB)

Řešitel příjemce:   Mgr. Sylvie Zouharová Dyková

Řešitelský tým TMB:       Mgr. Jan Němec, Mgr. Milan Rudik      

Cíle projektu:

Předložený projekt si klade za cíl zhodnocení vlivu motorismu na českou společnost v období od jeho počátku v závěru 19. století až do konce století 20. Motorismus bude představen jako jeden z významných fenoménů 20. století, který podstatným způsobem proměnil celou českou společnost. Automobil a motocykl neovlivnily pouze dopravu, ale promítly se i do dalších sfér života. Bezesporu mají i další dimenze, neboť vstoupily do kultury, ovlivnily urbanizaci i infrastrukturu, proměnily českou krajinu, výrazně modifikovaly trávení volného času a v neposlední řadě se staly i klíčovým a nezanedbatelným ekonomickým faktorem. Cílem projektu je zhodnocení významu těchto dopravních prostředků ve vztahu k ženské emancipaci, stejně jako jejich symbolické roviny, kdy po celou dobu vývoje motorismu existovaly určité značky (typy), které vlastníka automaticky řadily k určité skupině a dávaly mu zřetelnou identitu. Stranou nemůže zůstat ani technická stránka a inovace, respektive technologický transfer mezi českými zeměmi a zahraničím. Sledování jednotlivých výrobců umožní lepší pochopení hlavních tendencí vývoje motorismu od de facto exkluzivních počátků, přes nasazení ve válečných konfliktech až k masovosti a komercionalizaci. Součástí analýzy je i otázka politických regulatorních zásahů (dopravní a silniční předpisy, vyhlášky). Sledování těchto hlavních tendencí motorismu v kulturní identitě české společnosti si zasluhuje zkoumání daného fenoménu v širokých souvislostech a ve spojení s kulturním prostředím, které ovlivňoval. Výstupy projektu budou využitelné pro široké spektrum zájemců. Plánované výstavy se zaměří na dosud opomíjené souvislosti, mapy umožní sledovat, jak se vyvíjela motorizace české společnosti, či kde sídlili výrobci automobilů a jak se to promítalo do kulturní krajiny.

 

DG18P02OVV059 

Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl

 

Příjemce koordinátor:     Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Řešitel příjemce-koordinátora:  doc. PhDr. Zdeno Kolesár, Ph.D 

Řešitelský tým UTB: Mgr. Vít Jakubíček, Mgr. Zuzana Ragulová, MgA. Martin Čada

 

Příjemce: Národní technické muzeum (NTM)

Řešitel příjemce:   Mgr. Jiří Hulák

Řešitel za NTM:     Johanna Pauly

(odborní spolupracovníci: Ing. Milan Kabát, ArtD., Ing. Ladislav Klíma)

 

Doba řešení projektu: březen 2018 – prosinec 2022

 

Cíle projektu:

Projekt se věnuje aplikovanému výzkumu průmyslového designu technických oborů v českých zemích v období československého státu (1918-1992), nikoli bez vazby na dění v bezprostředně předcházejícím a naopak následujícím období.

 

Je zaměřen na tvorbu konkrétních autorů – osobností, které spoluurčovaly charakter průmyslového designu, a tedy i průmyslové výroby a kultury předmětného prostředí v bývalém Československu. Důležitým východiskem v prvním roce řešení je rešerše a základní výzkum tzv. ikonických výrobků/objektů. Tato „ikoničnost“ je ovšem vnímána z několika možných hledisek (oceňování daných výrobků v domácím i mezinárodním měřítku, hodnocení z pohledu technického, čistě estetického, ergonomického atd. i z podhledu stále ještě „hledající“ metodologie průmyslového designu).

 

Hlavními výstupy projektu podle metodiky NAKI II je šest plánovaných výstav s kritickým katalogem, které zhodnotí výsledky základního výzkumu. Ten sleduje okolností samotného vzniku vybraných výrobků (bezprostřední návaznost na fázi výzkumu „ikonických objektů“), východiska a postupy navazování spolupráce konstruktérů s designéry, problematiku vlastní spolupráce, vztah výtvarné práce, konstrukce a technologie. Zaměřuje se také na výchovu průmyslových výtvarníků (designérů) na našem území. Následující aplikovaný výzkum se vždy soustředí na proces tvorby jednotlivých významných designérů či designérských pracovišť, ale i postavení designérské práce ve vztahu ke společensko-ekonomické situaci v průběhu sledovaného období.

 

Zkoumány budou i vnější vlivy a naopak případné přesahy do zahraničí, a samotný obsah pojmu „česká designérská škola“. To bude také náplní dalšího hlavního výstupu - odborné knihy.

 Ta mj. zpracuje i témata z historie sledovaného oboru stojící mimo rámec jednotlivých výstav a jejich katalogů.   

 

Kromě podrobného zpracování oblasti designu technických oborů jako významného zdroje národní kulturní identity se zde bezprostředně nabízejí tyto cíle:

1) přispět k rozvoji dějin a teorie designu s akcentem na pedagogickou činnost;

2) inspirovat metodologii dějin techniky důrazem na sledování procesu komplexního vývoje výrobků;

3) působit na současnou designérskou scénu hlubším poznáním historických počinů průmyslového designu v českém strojírenství;

4) přiblížit veřejnosti průmyslový design jako společensky prospěšnou profesi spojující   

  vědu, techniku a umění, nikoli (jak je dnes běžné) jako atribut exkluzivního životního stylu.

 

DG18P02OVV054   Zeměměřické a astronomické přístroje používané na území ČR od 16. do konce 20. století

Příjemce koordinátor: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. (VÚGTK)

Řešitel příjemce koordinátora: Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

Řešitelský tým VÚGTK:  Ing. Klára Ambrožová, Ph.D., doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., Ing. Václav Šafář, Ing. Michal Volkmann

Příjemce:               Národní technické muzeum (NTM)

Řešitel příjemce:             Ing. Antonín Švejda

Řešitelský tým NTM:      Mgr. Patrik Pařízek, Stanislav Dvořák, Karel Brenner

Cíl projektu:

Projekt si klade za cíl vytvořit specializovaný veřejný informační systém (SIS), jehož data budou on-line dostupná z webového portálu, který bude sloužit k dokumentaci a zpřístupnění sbírek zeměměřických a astronomických přístrojů, používaných na území ČR od 16. do konce 20. století. Základem SIS bude specializovaný veřejný soubor informací, obsahující metadata o přístrojích, obrazovou dokumentaci, technické parametry a přesnost, aplikace umožní i interaktivní výpočet přesnosti měření v základních operacích. Součástí řešení je vytvoření technologií umožňujících jednotné vedení dat o přístrojích napříč muzei, archivy a soukromými sbírkami. Technologie pro určení přesnosti přístrojů budou vycházet z mezinárodních norem. SIS bude uceleně dokumentovat vývoj přístrojů, používaných při rozvoji astronomie, geověd a při realizaci technických děl pro různé účely (stavby, kultivaci krajiny), státní správu včetně obrany, mapování, nebeská pozorování. Umožní tím laické i odborné veřejnosti, zabývající se kartografickými díly, vývojem krajiny, architekturou, stavitelstvím, strojírenstvím a dalšími obory, kriticky zhodnotit použité přístroje pro realizaci jednotlivých děl a nepřímo získat informaci o významu díla v době jeho realizace. SIS může být používán v informačních kioscích, např. na architektonických či kartografických výstavách jako ukázka používaného přístrojového vybavení. Navrhované řešení projektu také významně slouží k uchování tohoto nemovitého kulturního dědictví v digitalizované podobě a zpřístupňuje ho spolu s rozsáhlými informacemi v nebývalé míře a rozsahu veřejnosti. Tím se výsledky projektu stanou světově jedinečným zdrojem informací o této velmi ohrožené skupině industriálních památek, které měly klíčovou úlohu při práci našich předků. Významným cílem projektu je uspořádání výstavy s kritickým katalogem, která seznámí veřejnost s ukázkami v projektu dokumentovaných přístrojů.

 

 

DG18P02OVV052 Století informace: svět informatiky a elektrotechniky – počítačový svět v nás

 

Příjemce:     České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)

Řešitel příjemce:   Prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc.

Řešitelský tým FEL ČVUT:                  Ing. Jan Mikeš, Ph.D., Ing. Božena Mannová, Ph.D., Mgr. et Ing. Vít Holeček, Ing. et Mgr. Zbyněk Nikel

Další účastník projektu:  Národní technické muzeum (NTM)

Řešitel dalšího účastníka projektu:    Mgr. Hynek Stříteský

Řešitelský tým NTM:       Mgr. Jan Hosťák, Bc. René Melkus

Cíle projektu:

Vědecko-technický vývoj akcelerovaný 2. světovou válkou vedl k formulování a k  rozvoji kybernetiky a výpočetní techniky (VT). Jen zřídka se v technickém vývoji setkáváme s oborem, který za posledních 50 let prošel tak dravým a bohatým vývojem jako zpracování, uchovávání, prezentace a přenos informací. I její terminologie a název se stejně rychle měnily. Místo VT se začal užívat přesnější název informační a komunikační technologie (ICT – IKT), korelující s obecným pojmenováním všech činností oboru. Ještě v polovině 20. století byla VT souborem nástrojů pro zajištění zejména rychlého a pohodlného provádění výpočtů. Dnes je to soubor prostředků – technologií ke zpracování, k ukládání a k přenosu různých typů informací, číselných, textových, grafických, akustických aj. Z unikátních zařízení se VT-informatika stala univerzálním nástrojem. Byla to složitá a klikatá cesta, která procházela všemi odvětvími lidské činnosti a stala se nezbytnou součástí života. Československo tuto cestu od počátku sledovalo a mělo i významné výsledky, především v týmu Antonína Svobody (P. Oblonský, V. Vand, J. Klír, manž. Kryštůfkovi, P. Golan) ve Výzkumném ústavu matematických strojů a později na FEL ČVUT v Praze. Cílem projektu je z hlediska historie techniky zmapovat a expozičně představit jedinečné, dosud málo popularizované obory informační dálnice, které si po roce 1945 vybudovaly prvenství mezi ostatními technickými disciplínami. Informatika je pro současnou společnost samozřejmým průvodcem života, má svůj vývoj a tradici. Zahrnuje experimenty, omyly i vážná vědecká zkoumání a jejich v praxi aplikovatelné výsledky. Podmanila si společnost a stala se společnicí, bez které bychom si každodenní život už nedokázali představit. Vždyť v současnosti nalezneme jen zlomek oborů, kde bychom propojení elektrotechniky a informatiky nenašli. Projekt bude rozvržen do 4 let, k výstupům bude patřit expozice Století informace–počítačový svět v nás, odborná kniha a metodika, rec. články a workshop.

 

NAKI II (2016–2022)

DG18P02OVV051 České století motorismu

Příjemce koordinátor:   Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK)

Řešitel příjemce-koordinátora:                 doc. PhDr. et JUDr. Jan Štemberk, Ph.D.

Řešitelský tým FHS UK:  Doc. PhDr. Bohuslav Šalanda, CSc., Prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc., PhDr. Miroslav Sabol, Ph.D., PhDr. Ľudovít Hallon, DrSc., Mgr. Michal Ďurčo

Příjemce:            Národní technické muzeum (NTM)

Řešitel příjemce:             Mgr. Arnošt Nezmeškal

Řešitelský tým NTM:      Petr Kožíšek, Ing. Jana Kleinová (manažerka projektu), Mgr. Michaela Žáková (nástup od 2019), Mgr. Jiří Hulák, PhDr. Jan Králík, Ing. Jiří Krejčí, Mgr. Jiří Křížek, Mgr. Lukáš Nachtmann, Mgr. Jaromír Patočka, Mgr. Michal Šimůnek, Ph.D., PhDr. Zdeněk Vácha

Příjemce: Technické muzeum v Brně (TMB)

Řešitel příjemce:             Mgr. Sylvie Zouharová Dyková

Řešitelský tým TMB:      Mgr. Jan Němec, Mgr. Milan Rudik          

 

Cíle projektu:

Předložený projekt si klade za cíl zhodnocení vlivu motorismu na českou společnost v období od jeho počátku v závěru 19. století až do konce století 20. Motorismus bude představen jako jeden z významných fenoménů 20. století, který podstatným způsobem proměnil celou českou společnost. Automobil a motocykl neovlivnily pouze dopravu, ale promítly se i do dalších sfér života. Bezesporu mají i další dimenze, neboť vstoupily do kultury, ovlivnily urbanizaci i infrastrukturu, proměnily českou krajinu, výrazně modifikovaly trávení volného času a v neposlední řadě se staly i klíčovým a nezanedbatelným ekonomickým faktorem. Cílem projektu je zhodnocení významu těchto dopravních prostředků ve vztahu k ženské emancipaci, stejně jako jejich symbolické roviny, kdy po celou dobu vývoje motorismu existovaly určité značky (typy), které vlastníka automaticky řadily k určité skupině a dávaly mu zřetelnou identitu. Stranou nemůže zůstat ani technická stránka a inovace, respektive technologický transfer mezi českými zeměmi a zahraničím. Sledování jednotlivých výrobců umožní lepší pochopení hlavních tendencí vývoje motorismu od de facto exkluzivních počátků, přes nasazení ve válečných konfliktech až k masovosti a komercionalizaci. Součástí analýzy je i otázka politických regulatorních zásahů (dopravní a silniční předpisy, vyhlášky). Sledování těchto hlavních tendencí motorismu v kulturní identitě české společnosti si zasluhuje zkoumání daného fenoménu v širokých souvislostech a ve spojení s kulturním prostředím, které ovlivňoval. Výstupy projektu budou využitelné pro široké spektrum zájemců. Plánované výstavy se zaměří na dosud opomíjené souvislosti, mapy umožní sledovat, jak se vyvíjela motorizace české společnosti, či kde sídlili výrobci automobilů a jak se to promítalo do kulturní krajiny.

 

Průmyslové město a jeho proměny ve 20. století: Kultura, identita a řád urbánní průmyslové společnosti na příkladu "ideálního města" Zlína

Web projektu: http://ideal-zlin.cz

Řešitel - koordinátor projektu: Mgr. Vít Strobach, Ph.D. (do 28. 2. 2018)

Další řešitelé z NTM: Mgr. Eva Chodějovská, Ph.D.; M.A. Zachary Doleshal, Ph.D.; Mgr. Vít Jakubíček; Ing. arch. Zdeněk Lukeš; Ing. Jan Pacina, Ph.D.; Mgr. Jaroslav Pinkas (do 28. 2. 2018); Mgr. Jana Radovanovičová (do 28. 2. 2018)

Další řešitelská pracoviště: Masarykova univerzita / Fakulta sociálních studií

Cílem navrhovaného projektu je aplikovaný výzkum zabývající se fenoménem průmyslového města a jeho proměnami ve 20. století. Výsledky projektu přinesou několik typů vzájemně souvisejících výstupů pomáhajících pochopit, uchovat a předat důležitou součást českého kulturního dědictví dalším generacím. Projekt se soustředí na život v průmyslovém městě z perspektivy proměňujících se ekonomických, kulturních, politických a dalších „velkých“ struktur a především z pohledu obyčejných obyvatel města a zaměstnanců průmyslového komplexu. Řešitelský tým složený z odbornic a odborníků oborů historiografie, sociologie, architektura, urbanistika, design, kartografie a didaktika bude proměnu moderního průmyslového města studovat a dokumentovat na příkladu města Zlín/Gottwaldov. Jeho dobře vymezitelný prostor a úzká souvislost mezi rozvojem města a průmyslového podniku umožňuje analyzovat dynamiku vývoje města v průběhu klasické industriální éry i pozdější deindustrializace po roce 1989. Přes zjevnou jedinečnost zlínského podnikatelského systému, který bude sledován i v kontextu dalších továrních měst Baťova koncernu, bude řešitelský tým klást důraz na srovnání s jinými průmyslovými centry v Československu i v zahraničí, především s americkými tzv. company towns, dále s výstavbou v SSSR a po roce 1948 s výstavbou průmyslových měst v tzv. východním bloku. Hlavními cíli projektu budou pro širší veřejnost určené výstupy a dále výstupy využitelné odborníky a to i v praxi státních a samosprávných úřadů: výstavy s odbornými katalogy, topografické zpracování urbanistického a sociálního vývoje průmyslového města, didaktické a památkové metodiky, rozhlasové pásmo, vzdělávací a informační multimediální web a aplikace pro mobilní zařízení. Projekt plánuje vstoupit odbornými články, konferencemi a mezioborovou monografií i do akademické diskuze. 

Dauguerreobase

http://ec.europa.eu/information_society/apps/projects/factsheet/index.cfm?project_ref=297250

www.daguerreobase.org

Koordinátor projektu: FotoMuseum Provincie Antwerpen (FoMu), Belgie

Další řešitelská pracoviště: Nederlands Fotomuseum Rotterdam (Nizozemí), Atelier de Restauration et de Conservation des Photographies de la Ville de Paris (Francie), Museum Ludwig Köln (Německo), Technische Sammlungen Dresden, Museen der Stadt Dresden (Německo), Centre National de l'Audiovisuel Luxemburg (Lucembursko), Institut für Papierrestaurierung GesBr (Rakousko), Suomen Valokuvataïten (Finsko), Nasjonalbibliotek (Norsko), Universitetet I Bergen – Universitetsbiblioteket (Norsko), Picturae, Heiloo (Nizozemí), e-DAVID, Antverp (Belgie), Marinus Ortelee, Daguerreotypist, Bergen op Zoom (Nizozemí), Conservazione e restauro di fotografie (Itálie), Museum Conservation Services Ltd. (Velká Británie), Universitat Politecnica de Valencia (Španělsko), Det Kongelige Bibliotek (Dánsko), Národní technické muzeum (Česká republika)

Řešitelský kolektiv NTM: MgA. Petr Kliment, Mgr. Michaela Zeinerová Brachtlová, PhD. Ing. MgA. Tomáš Štanzel, Mgr. Petra Trnková, PhD.

Posláním projektu je vytvořit soupis co největšího počtu daguerrotypií, zachovaných v Evropě, včetně shromáždění jejich fotodokumentace a zpřístupnění získaných dat. Cílem projektu je získat záznamy ke 25 000 objektům, umožnit snadný přístup k takto získanému digitálnímu obsahu nejen badatelům a kurátorům, ale i širší kulturní veřejnosti prostřednictvím webového portálu. V souvislosti s tím vznikají standardy pro popis a uchovávání daguerrotypií a také pro jejich kvalitní digitalizaci.

Hlavním koordinátorem projektu je FotoMuseum Provincie Antwerpen (FoMu), příjemci podpory tvoří konsorcium 17 evropských institucí včetně Národního technického muzea – především muzeí a restaurátorských a digitalizačních pracovišť ze zemí severní, západní, jižní a střední Evropy.

Projekt zahájený 1. listopadu 2012 je rozvržen na 30 měsíců (ukončen bude 30 dubna 2015), v současné době se nachází v polovině tohoto období. Během dosavadního průběhu projektu byly vytvořeny základní dokumenty a metodiky, potřebné pro společný sběr a sdílení dat. Schválený datový a metadatový model vedl k vytvoření softwaru pro tvorbu popisů a dalších metadat a pro vkládání a správu obrazových dat.

Projekt je podporován Evropskou komisí (Program pro podporu politik ICT, číslo projektu ICT_PSP 297250), která hradí 80 % nákladů, 20 % nákladu hradí ze svého rozpočtu Národní technické muzeum.

Booklet CZ

Booklet ENG

Standardy digitalizace CZ

Standardy digitalizace ENG

 

Komplexní metodika pro výběr a řemeslné zpracování náhradního kamene pro opravy kvádrového zdiva historických objektů

Konsorciální projekt NAKI, id. kód: DF12P01OVV020, doba řešení 2012–2015 (http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=DF12P01OVV020)

Řešitelé: České vysoké učení technické v Praze / Fakulta stavební; Národní technické muzeum; Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i

Řešitelský kolektiv NTM: Ing. Lukáš Hejný, Mgr. Michal Panáček, Tomáš Rafl, akad. mal.

Cílem projektu je vytvoření komplexní metodiky pro průzkumy a opravy kvádrového lícového zdiva historických objektů tvořeného sedimentárními horninami. Metodika přehledně shrnující technické, technologické a památkové požadavky bude zaměřena především na definování a praktické ověření souborných kritérií výběru nejvhodnějšího typu nového kamene určeného pro stavební a restaurátorské zásahy při opravách kvádrového zdiva historických objektů a nejvhodnější postup řemeslného zpracování, s důrazem na respektování maximální autentičnosti a specifických charakteristik dané památky. S pomocí této metodiky bude možné provést adekvátní stavebně-historické, technologicko-řemeslné a stavebně-technické průzkumy a následně navrhnout optimální postup při obnově konkrétního historického objektu. Návrh vychází z výsledků materiálového výzkumu prováděného v posledních letech na všech řešitelských pracovištích a z aktuálních požadavků praktické památkové obnovy. Nástrojem pro dosažení cílů je integrální propojení tří doposud oddělených oblastí týkajících se této problematiky – stavebněhistorické a památkové, geologicko-technické a technologicko-řemeslné. Výběr vhodného náhradního typu kamene bude vedle kritérií vizuální podobnosti struktury složení a barevnosti, chemického složení a fyzikálních vlastností determinujících dlouhodobou životnost, posuzován i z hlediska možností řemeslného zpracování historickými technologiemi majícími komplexní vliv na pohledovou a strukturální integritu s autentickým materiálem i na prevenci proti zvětrávacím erozním procesům.

Výsledky 2013:

Přemysl Koblic. Fotograf mnoha „tváří“ Prahy a výzkumník ve fotografické technice a chemii

Projekt NAKI id kód: DF12P01OVV042, doba řešení 2012-2014
Řešitel: Národní technické muzeum
Za NTM zodpovědný řešitel: PhDr. Zdeněk Vácha
účastníci: Romana Kmochová, Dana Šafářová, DiS, Ing. MgA. Tomáš Štanzel
Projekt si klade za cíl přiblížit život a dílo fotografa Přemysla Koblice (1892-1955). Skládá se ze dvou částí. Prvním úkolem je na základě uspořádání Koblicovy osobní pozůstalosti kritické zpracování a prezentování vzorku fotografií, který by dokládal vývoj Prahy v různých oblastech (periferní, každodenní, sportovní, kulturní a vědecká, protektorátní/válečná) v období 20. – 50. let 20. století. Soubor by tak pokrýval období přerodu města Prahy a jejích předměstí v moderní velkoměsto-metropoli nového státu se snahou udržet či opustit kontinuitu s životem a bydlením minulých generací.
Druhým úkolem je zhodnocení přínosu výzkumů Přemysla Koblice jako fotografa-technika a fotografa-chemika. Tato část projektu bude dokumentovat Koblicovu výzkumnou a publikační činnost v oblasti tehdejších fotografických technik i konstrukce fotografických přístrojů s ohledem na možnosti jejich uplatnění v současnosti.
Kromě článků v odborných periodicích bude výstupem především výstava s monografií (katalogem) mapující život a činnost Přemysla Koblice (především vzhledem k jeho životu v Praze), webová mapová aplikace dokumentující Koblicem zachycený vývoj Prahy ve 20.-50. letech 20. století, fotografické workshopy a přednášky.
 

Průzkum sbírkových předmětů z fondů NTM moderními fyzikálními a chemickými metodami s cílem zkvalitnit jejich restaurování a preventivní konzervaci.

konsorciální projekt NAKI, id. kód: DF12P01OVV034, doba řešení: 2012 – 2015
Metodika pro analýzu organických látek
Metodika pro preventivní konzervaci fotografických materiálů
řešitelská pracoviště: NTM a FJFI ČVUT v Praze
řešitelský kolektiv NTM: Ing. I. Kopecká, RNDr. Eva Svobodová PhD., Bc. Z. Švarcová, Š. Brabenec, Ing. T. Štanzel, Mgr. A. Nezmeškal, M. Plavec
řešitelský kolektiv FJFI ČVUT v Praze: prof. Ing. Čechák DrSc., Ing. T. Trojek, PhD., Ing. L. Dragounová
Cíle projektu:
A. Vypracování optimalizovaného metodického postupu pro materiálový průzkum souvrství historických materiálů. 

Chemické analýzy historických materiálů mají určitá specifika a omezení. Vždy je snaha použít metody z hlediska zkoumaného objektu nedestruktivní nebo alespoň mikro-destruktivní, či metody nedestruktivní z hlediska samotného vzorku. Odebrané vzorky jsou vždy velmi malé a jejich počet omezený. Tomu je třeba podřídit výběr analytické metody, způsob odběru vzorku, techniku analýzy i způsob přípravy vzorku před analýzou. Cílem projektu je vytvořit reprodukovatelný postup analýzy pro základní typy vzorků souvrství historických materiálů, počínaje odběrem vzorku a volbou pracovní techniky až po přípravu preparátu, zatížený co nejmenší chybou.

B. Vytvoření a rozšíření komparačních databází FTIR spekter pro potřeby NTM

Rozšíření stávajících komparačních databází FTIR spekter o materiály historické, materiály pozměněné degradací a o speciální pomocné látky zásadně přispěje k přesnosti a spolehlivosti průzkumů fondů NTM. Jedná se o tyto databáze:
a) V minulosti užívaná organická pojiva
b) Syntetická organická barviva (pigmenty) 20. století
c) Pomocné materiály, užívané pro konzervaci a restaurování
d) Materiály, užívané v historických fotografických procesech
e) Komparační databáze povrchových úprav, používaných firmou Janeček (JAWA)

C. Průzkum konkrétních fondů NTM

a) Průzkumy povrchových úprav sbírky dopravy v souvislosti s restaurováním sbírkových předmětů.
b) Databáze materiálů sbírky leteckých pláten historických dvojplošníků a jejich povrchových úprav (pro dokumentaci a badatelské účely).
c) Průzkumy fondu historických fotografií v souvislosti s jejich restaurováním a s plánem na jejich preventivní konzervaci.
d) Průzkumy fondu stavitelství (původní povrchové úpravy dřevěných stavebních prvků, patinace sádrových povrchů).
e) Průzkum fondu medailí z archivu NTM
f) Materiálové průzkumy jakýchkoli dalších součástí sbírek NTM na základě aktuální potřeby (restaurátorů nebo kurátorů sbírek). 

D. Vypracování modelové strategie preventivní konzervace pro nejohroženější části sbírkového fondu NTM na základě vyhodnocení degradačního působení klimatu na konkrétní materiály.

 

Tradiční vápenné technologie historických staveb a jejich využití v současnosti

Projekt DF11P01OVV010, řešení 2011-2015, MK0/DF

Řešitelé: Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.; Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. a Národní technické muzeum
Za NTM zodpovědní řešitelé: PhDr. Martin Ebel, Ph.D. a Mgr. Pavel Kodera, Ph.D.

Projekt si klade za cíl výzkum a vývoj tradičních vápenných technologií, jenž umožní jejich opětovné využití při opravách architektonických památek. Projekt má identifikovat zaniklé surovinové zdroje a specifické technologie zpracování vápenného pojiva ve spojení s jejich využitím v historických stavbách. Na základě historické a současné plánové a další dokumentace bude postavena vápenná pec na tradiční technologie výpalu pro malovýrobu vápenných pojiv, získané produkty pak budou následně aplikovány. Projekt připraví program pro vzdělávání, které podpoří znovuzavedení tradičních materiálů a technologií pro opravu našich architektonických památek. Pracovníci NTM se předně budou podílet na výzkumu tradiční surovinové základny s vazbou na technologie a aplikace. Na základě historické dokumentace zpracují rešerše na historické technologie výroby vápna (pece) a zrání vápna, dále rešerše k historickým zdrojům vápenců. Druhým základním úkolem pracovníků NTM bude průběžná prezentace výsledků v době konání projektu. Po otevření CSD Plasy zajistí NTM prezentaci ukázek tradičních vápenných technologií a tematickou výstavu na toto téma.
 

Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi

Projekt NAKI č. DF11P01OVV009, řešení 2011-2015

Metodika tvorby krizových plánů

Řešitelé: ČVUT v Praze Fakulta stavební (koordinující pracoviště), Česká zemědělská univerzita, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV a Národní technické muzeum.
Za NTM zodpovědná řešitelka Ing. Ivana Kopecká.

Jedním z hlavních cílů projektu je vypracovat metodiku ochrany kulturního dědictví a území s kulturně historickými hodnotami před povodněmi - návrh vhodných protipovodňových opatření pro ochranu historické a urbanistické struktury a jejich integrace do územního plánování. Zvláštní pozornost bude věnována ochraně historických vodních děl, která se řadí do fondu industriálního dědictví Ve vazbě na ohrožení povodňovými riziky budou vypracovány specializované mapy objektů kulturního dědictví a historických vodních děl.
Dalším cílem projektu je vytvoření metodiky tvorby krizových plánů pro památkové objekty a sbírky, případně památkové objekty, včetně sbírek v nich uložených. (Způsob projednávání a vytváření plánu, vymezení odpovědností, struktura plánu, návaznost na integrovaný záchranný systém a na místní samosprávu.) Lze předpokládat, že připravenost na vznik krizových, a tedy i povodňových situací může rozsah následných škod značně omezit. Výsledná metodika pro tvorbu krizových a povodňových plánů zohlední individuální charakter nemovitého i movitého kulturního dědictví.
Posledním cílem je vypracování obecného postupu sanace škod, způsobených povodněmi na památkových objektech s ohledem na dotčené stavební materiály a charakter umělecké výzdoby objektu, obdobně budou vypracovány postupy sanace škod na sbírkových předmětech na základě specifických vlastností materiálů, kterými jsou tvořeny.
 

Studie o technice v českých zemích 1945–1992 (2003–2003, AV0/IC)

Projekt ICE8419301

Studie o technice vznikly jako výsledek projektu podporovaného GA ČR 404/96/1034, byly obhájeny roku 1998 a řešení hodnoceno jako vynikající. Na projektu spolupracovalo 230 odborníků. Po obhajobě byla práce rozšířena ještě o vývoj zbrojní techniky, sklářství, keramiky a některých partií strojírenství, pro které původně nebyli nalezeni spoluautoři. Tyto části a dokončení díla byly podporovány z výzkumného záměru Ministerstva kultury ČR – MK 0 CE Z99 F 0101. Souhrnně je dílo rozděleno do 30 kapitol, jako rukopis zahrnuje 4200 normostran a 1380 obrazových příloh, počítaje v to obsáhlé (460 stran) resumé v angličtině a němčině. Velký rozsah publikace a relativně malý náklad znamená značné prodražení publikace.

 

Osvětlení ve sbírkách Národního technického muzea v Praze

„Projekt RK04P03OMG019“

Elektronická podoba katalogu osvětlovacích těles ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Řešitel: Mgr. Jiří Hulák.

 

Autorská příprava sbírkového katalogu Automobil v českých zemích – Katalog automobilové sbírky Národního technického muzea v Praze

“Projekt RK01P03OMG010“

Kompletní autorská příprava katalogu automobilové sbírky Národního technického muzea v Praze. Prezentuje jednotlivé exponáty sbírky nejen jejich popisem, provozní historií a fotodokumentací, ale i jejich zařazením do širšího výpovědního rámce vývoje oboru a celkového vývoje společnosti v českých zemích. Řešitel: Petr Kožíšek

 

Stanislav Lachman. Tvorba průmyslového designéra

“ Projekt RK99P03OMG005“

Historicky první retrospektivní výstava jednoho z nejvýznamnějších československých designérů působících ve strojírenském průmyslu byla uspořádaná v Národním technickém muzeu od 6. 8. do 23. 9. 2001. Autorka výstavy Jana Pauly se zaměřila na tvorbu Stanislava Lachmana spolu s ukázkami tvorby dalších výtvarníků n. p. Kovotechna. Na ploše cca 100 m2 byly prezentovány exponáty – především výrobky značky ETA, designérské modely, kresebné návrhy, fotografické a výkresové dokumentace i dobové reklamní materiály. Řešitel: Jana Pauly.

 

SCALEX – virtuální muzeum

Dvouletý grant Evropské Unie č. IST-2001–35103.

Zodpovědní koordinátoři za NTM: Walter Schorge a PhDr. Jitka Zamrzlová.

Národní technické muzeum bylo jedním z řešitelů grantu Evropské unie s názvem SCALEX (Scalable Exhibition Server). Výsledkem práce bude vytvořeni virtuální expozice, která bude návštěvníkům muzea přístupná prostřednictvím multimediálních kiosků s dotykovými obrazovkami. Obsah teto virtuální prezentace tvoři rozšiřující údaje k exponátům vystaveným v dopravní hale muzea; jedná se o informace textové, obrazové, zvukové i filmové sekvence. V roce 2004 byly zprovozněny dva multimediální kiosky v expozici Dopravní hala. Projekt byl tímto úspěšně završen a ukončen na konci června 2004.

 

World View Network – Formování pohledu na svět

Tříletý grant poskytnutý Evropskou unií, č. 2001–2923/001–001 CLT CA3A.

Zodpovědný koordinátor za NTM: PhDr. Jitka Zamrzlová.

V roce 2004 byl ukončen tříletý mezinárodní projekt WVN zařazený do programu EU Culture 2000 o pěti evropských astronomech (Koperník, Brahe, Galilei, Kepler, Newton), kterého se účastnily instituce z pěti evropských zemí: Muzeum Mikolaja Kopernika, Frombork (PL), Tycho Brahe Museum, Hven (SE), Museo di Storia della Scienza, Florencie (IT), Woolsthorpe Manor (GB) a Národní technické muzeum. Projekt byl naplněn pořádáním krátkodobých výstav, trvalých expozic a vytvořením multimediální internetové stránky, na závěr bylo uspořádáno sympozium, vydán sborník a připravena putovní výstava Machina Mundi. NTM se podílelo na grantu uspořádáním výstavy Kepler a Praha, vydáním katalogu výstavy a zpracováním informací o vědcích působících v Čechách (Brahe a Kepler) pro webové stránky. NTM bylo koordinátorem úkolu, který měl zmapovat dochované předměty ve sbírkách pěti zemí, vědecky inventář se vztahem k jednotlivým vědeckým veličinám. Tento soupis (Scientific Inventory), který byl vydán na CD zachytil tyto předměty: přístroje, knihy, umělecká díla, miscelanea a moderní modely. Vědecky seminář a následně vydání sborníku “Science in contact at the beginning of the scientific revolution” uzavřely činnost NTM na grantovém úkolu.